ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2464.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2464/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY , se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Orlická 2020/4, IČ 41197518, proti povinnému Ing. M. V ., pro částku 195.383,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 Nc 176/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně z 10. 5. 2007, č. j. 20 Co 677/2006-19, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud usnesení soudu prvního stupně ze 7. 2. 2006, č.j. 2 Nc 176/2006-4, jímž byla nařízena exekuce, zrušil a řízení zastavil (výrok I.). Výrokem II. zavázal k úhradě nákladů exekuce oprávněnou a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, které směřuje výhradně do výroku II. (o náhradě nákladů exekuce). Namítá, že povinný nesplnil svoji oznamovací povinnost, takže se dozvěděla, že delší dobu na území České republiky již nepodniká, až po podání návrhu na nařízení exekuce.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení ani o nákladech exekuce není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, povinnému, jenž by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu