ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.3254.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3254/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné I. C. , zastoupené advokátkou, proti povinnému T. N. V. , zastoupenému advokátkou, vyklizením nebytových prostor, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 15 Nc 3644/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. února 2008, č. j. 12 Co 71/2008 - 20, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 5. 2007, č. j. 15 Nc 3644/2007 - 4, kterým okresní soud nařídil podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 24. 1. 2007, č. j. 4 C 289/2006 - 31, k vymožení povinnosti povinného vyklidit nebytové prostory s příslušenstvím v prvním nadzemním podlaží domu v K. - objektu občanské vybavenosti v obci a k.ú. K., pro náklady předcházejícího řízení ve výši 8.854,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Z. Z., Exekutorský úřad P. Odvolací soud z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 289/2006 zjistil, že podkladový rozsudek ze dne 24. 1. 2007 (stejně jako žaloba o vyklizení nebytových prostor a předvolání k jednání) byl povinnému doručován jednak na adresu ..., a dále na adresu ..., přičemž v obou případech byla zásilka povinnému řádně oznámena a zůstala nevyzvednuta. Dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro nařízení exekuce, zejména, že exekuční titul je pravomocný (dnem 21. 4. 2007) a vykonatelný (dnem 25. 4. 2007).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., přičemž zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že „nelze nařizovat exekuci vyklizením nebytových prostor, když neexistuje platný exekuční titul“. Dovolatel shodně jako v odvolání namítá, že podkladové rozhodnutí není vykonatelné, neboť mu nebylo nikdy doručeno, a že se o jeho existenci dozvěděl až z usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce. Stejně tak mu nebyla (do vlastních rukou) doručena výpověď z nájmu nebytových prostor a v nalézacím řízení neobdržel ani žalobu. Zjištění odvolacího soudu, že výpověď z nájmu mu byla doručena do vlastních rukou dne 24. 7. 2006, je tudíž nesprávné, a „pokud snad existuje podpis na doručence ze dne 24. 7. 2006, nejedná se o podpis povinného“. Má za to, že pouhé vrácení zásilky soudu ještě neznamená, že mu tato zásilka byla oznámena za účelem jejího vyzvednutí. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je (formálně) vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávním právním posouzení věci. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že podkladový rozsudek ze dne 24. 1. 2007 byl povinnému doručen (fikcí) a nabyl právní moci. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Za použití prvního z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že zjištění odvolacího soudu ohledně doručení exekučního titulu nemá oporu v provedeném dokazování, neboť o existenci exekučního titulu se dozvěděl až z usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce. I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, totiž přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [§238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř.] nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3028/2005).
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání povinného podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž bylo zapotřebí se zabývat dalšími námitkami uplatněnými v dovolání.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Brně dne 14. ledna 2010
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu