Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.01.2010, sp. zn. 20 Cdo 4515/2009 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4515.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4515.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4515/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) H. Č ., b) Ing. V. Č ., proti povinné M. P., spol. s r. o. , odebráním věci, a pro 5.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 E 88/2006, o odvolání oprávněných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2008, č. j. 20 Co 414/2008-106, takto: I. Řízení o odvolání oprávněných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2008, č. j. 20 Co 414/2008-106, se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 5. 5. 2008, č. j. 38 E 88/2006-90, zamítl návrh oprávněných na nařízení výkonu rozhodnutí odebráním věci (výrok I.), návrh oprávněných na nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení částky 5 800,- Kč a 160,- Kč vyloučil k samostatnému řízení (výrok II.) a oprávněným uložil zaplatit povinné k rukám její zástupkyně náklady řízení 2 650 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.). Městský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu I. stupně v zamítavém výroku o nařízení výkonu rozhodnutí odebráním věci potvrdil (výrok I.), odvolání do výroku o vyloučení návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení částky 5 800,- Kč a 160,- Kč k samostatnému řízení odmítl (výrok II.), ve výroku o náhradě nákladů řízení usnesení soudu I. stupně změnil jen tak, že její výše činí 1 650 Kč, jinak potvrdil (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení městského soudu podali oprávnění odvolání. Usnesením ze dne 23. 7. 2009, č. j. 38 E 88/2006-148, obvodní soud oba oprávněné vyzval, aby doplnili své odvolání, které nemá náležitosti řádného dovolání. Poučil oprávněné, že odvoláním lze napadnout pouze rozhodnutí soudu I. stupně, a že jejich podání je proto třeba upřesnit v tom smyslu, zda oprávnění nemínili podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí městského soudu. Zároveň je poučil o náležitostech dovolání, povinném zastoupení v dovolacím řízení a možnosti požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů. Oprávněné také poučil, že odvolací soud jejich odvolání odmítne, nevyhoví-li výzvě soudu. Oprávnění na výzvu obvodního soudu reagovali dopisem ze dne 14. 10. 2009 (č.l. 153), v němž uvedli, že své podání „deklarovali jako odvolání jak v podání z 17. 3. 2009, tak i v podání z 22. 5. 2009“ a že nechápou, „co vedlo soud k tomu, že považoval odvolání za dovolání“. Dovolací soud proto posoudil obsah tohoto podání jako odvolání proti rozhodnutí městského soudu. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení o podání oprávněných musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno. Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje; nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp.zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2002 pod číslem 139). Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které shora uvedenou vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §151 odst. 1 o. s. ř. (oprávnění, kteří z procesního hlediska zastavení řízení zavinili, právo na náhradu nákladů řízení nemají a povinné žádné náklady nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. ledna 2010 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/21/2010
Spisová značka:20 Cdo 4515/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4515.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Výkon rozhodnutí
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09