ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4672.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4672/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR , se sídlem v Praze 3, Orlická 4, Územní pracoviště Karviná, Karviná-Fryštát, Poštovní 4, proti povinné L. B. , za účasti manžela povinné V. B., a zástavního věřitele CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S.A. , se sídlem v Lucemburku, Boulevard Konrad Adenauer 2, L-1115, Lucemburské velkovévodství, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, pro 427.493,- Kč s příslušenstvím, o rozvrhu výtěžku z prodeje nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 46 E 654/2004, o dovolání zástavního věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2008, č. j. 10 Co 1442/2007 - 451, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 10. 2007, č. j. 46 E 654/2004 - 412, jímž Okresní soud v Karviné rozvrhl rozdělovanou podstatu ve výši 1.086.393,10 Kč tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši: 1) pohledávka nákladů státu vzniklých vyplacením znalečného a tlumočného na základě označených usnesení téhož soudu ve výši 14.393,- Kč, 2) pohledávka věřitele CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S.A., představující jistinu ve výši 371.002,22 Kč, 16,5 % úrok z prodlení z částky 371.002,22 Kč za dobu od 17. 10. 2004 do 17. 10. 2007 ve výši 183.813,80 Kč a náklady advokáta při provádění výkonu rozhodnutí (rozvrhu) ve výši 4.900,- Kč zajištěné omezením nemovitostí, pro jehož pořadí je rozhodující registrace provedená Státním notářstvím v Karviné dne 20. 11. 1992, k hotovému zaplacení ve výši 559.716,02 Kč, a za 3) - 11) pohledávky věřitele České republiky - Finančního úřadu Karviná zajištěné zástavním právem k hotovému zaplacení ve výši 16.000,- Kč, 10.000,- Kč, 10.000,- Kč, 20.000,- Kč, 30.010,- Kč, 30.000,- Kč, 124.731,- Kč, 30.000,- Kč a 241.543,08 Kč, čímž byla rozdělovaná podstata vyčerpána. Odvolací soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 20 Cdo 216/2004, přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že u pohledávek zajištěných zástavním právem se úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním uspokojí ve stejné skupině podle pořadí určeného dnem, kdy soudu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo přihláška; to platí i tehdy, jsou-li úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení rovněž zajištěny zástavním právem. Pokud jde o výši náhrady nákladů uplatněných zástavním věřitelem v rozvrhu, určuje se sazba odměny za zastupování advokátem při realizaci výkonu rozhodnutí podle §12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb., tj. ve výši 4.000,- Kč, a nikoliv podle písm. a) tohoto ustanovení, jak zástavní věřitel v odvolání namítal; soud prvního stupně proto správně přiznal zástavnímu věřiteli v rámci náhrady nákladů řízení odměnu za zastupování advokátkou ve výši 4.000,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní pomoci ve výši 300,- Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním zástavní věřitel. Přípustnost dovolání dovozuje z §237 odst. l písm. c) o. s. ř. ve spojení s §238a odst. 1 písm. f) o. s. ř. a podává je z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Má za to, že odvolací soud při svém rozhodnutí posuzoval „otázku uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem v rozporu s právem hmotným i procesními pravidly, kterými se řídí rozvrh rozdělované podstaty v rámci exekučního řízení“. Stejně jako v odvolání poukazuje na skutečnost, že celá jeho pohledávka je zajištěna zástavním právem, a namítá, že není možné dospět k závěru, že by pro pořadí úroků 16,5 % z částky 371.002,22 Kč za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním bylo datem určujícím pořadí datum podání přihlášky do výkonu rozhodnutí [tj. podle ustanovení §337c odst. 5 písm. c) o. s. ř.]; tímto datem je totiž datum vzniku zástavního práva podle §337c odst. 5 písm. d) o. s. ř., tj. datum 20. 11. 1992, které je pro něj výhodnější. Odvolacímu soudu v tomto směru vytýká, že při rozvrhu rozdělované podstaty neuplatnil zásadu priority a nevzal v úvahu ani zajišťovací funkci zástavního práva. Pokud jde o výši náhrady nákladů uplatněných v rozvrhu, odkazuje na §336f o. s. ř. a dovozuje, že zástavní věřitel má v řízení postavení dalšího oprávněného; zástavní věřitel jako věřitel přihlášený totiž nemá své místo pouze ve fázi rozvrhu rozdělované podstaty, ale i tzv. vykonávací fázi, tj. mj. ve fázi dražby. Pro posouzení výše nákladů řízení je tak podle názoru dovolatele rozhodné ustanovení §12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 484/2000 Sb. [a nikoli písm. b) tohoto ustanovení]. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první zákona č. 7/2009 Sb.). Po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. f), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř.
Otázka, který den je rozhodující pro pořadí příslušenství pohledávky zástavního věřitele za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním - zda den, kdy soudu došla přihláška zástavního věřitele či den vzniku zástavního práva pohledávku zajišťujícího, přípustnost dovolání podle výše citovaných ustanovení nezakládá, neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v tomto směru v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 20 Cdo 5345/2007, od jehož závěrů nemá dovolací soud důvod se odchýlit se ani v dané věci. Jak uvedl Nejvyšší soud v odůvodnění tohoto rozhodnutí, také u pohledávek zajištěných zástavním právem se úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním uspokojí ve stejné skupině
a podle pořadí určeného dnem, kdy soudu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo přihláška; toto platí i tehdy, jsou-li úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení rovněž zjištěny zástavním právem. Nelze-li pak uspokojit zcela pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, uspokojí se z rozdělované podstaty poměrně (srov. též Bureš, J., Drápal. L., Krčmář, Z., a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1666).
Přípustnost dovolaní v dané věci není způsobilá založit ani námitka dovolatele, že pro určení výše náhrady nákladů dovolatele vynaložených do rozvrhového jednání a spočívajících v zastoupení advokátem je rozhodné ustanovení §12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a nikoliv ustanovení §12 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky. Protože úkony advokáta směřující k přihlášení pohledávky do rozvrhu rozdělované podstaty jsou úkony při provádění výkonu rozhodnutí (exekuce), řídí se sazba odměny podle §12 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky, a činí 4.000,- Kč.
Nejvyšší soud proto dovolání zástavního věřitele podle §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř.
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli na náhradu případných nákladů dovolacího řízení právo, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. července 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu