ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.491.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 491/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. , se sídlem v Praze 2, Bělehradská 128/222, proti povinnému J. Ř ., zastoupenému opatrovníkem JUDr. Martinem Týle, advokátem se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, za účasti vydražitele J. H., pro 65.325,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 Nc 13331/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 2. 9. 2008, č. j. 23 Co 27/2008-75, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 31. 8. 2007, sp. zn. EX 1962/05-35 (jímž JUDr. Arnošt Hofman, soudní exekutor Exekutorského úřadu Pardubice, udělil příklep vydražiteli na označené nemovitosti v kat. území Střemošice za nejvyšší podání 134.000,- Kč), tak, že příklep se neuděluje (výrok I.), právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků nepřiznal (výrok II.), opatrovníkovi povinného přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů 2.142,- Kč (výrok III.) a oprávněného zavázal společně a nerozdílně s vydražitelem k úhradě nákladů státu ve výši 5.831,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení na účet soudu (výrok IV.). Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí předcházející usnesení o příklepu (a to usnesení o ceně a dražební vyhláška) nebyla povinnému řádně doručena, nenastaly u nich účinky doručení uložením a nejsou tedy dosud ani pravomocná.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, směřujícím výhradně do výroku IV. usnesení odvolacího soudu o povinnosti k náhradě nákladů státu. Odmítá je hradit, neboť skutečnost, jak exekutor písemnosti doručoval, a tedy ani vznik těchto nákladů sám nemohl nijak ovlivnit, pouze se domáhal svého práva na výkon rozhodnutí.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. (§238a, §239 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009) není dovolání přípustné proto, že usnesení (a tedy i jeho jednotlivý výrok) o nákladech řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť rozhodnutí o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu