ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.5365.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 5365/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných a) Ing. P. K. a b) V. K. , zastoupených JUDr. Josefem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Špitálské náměstí 3, s adresou pro doručování 400 11 Ústí nad Labem, poštovní schránka 11, proti povinné A. V. , zastoupené JUDr. Františkem Divišem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Okružní 15, pro 330.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 12363/2006, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 25. 4. 2008, č. j. 12 Co 1028/2007-45, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávnění jsou povinni zaplatit povinné společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.560,- Kč k rukám advokáta JUDr. Františka Diviše.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 6. 11. 2007, č. j. 14 Nc 12363/2006-21, jímž okresní soud zastavil exekuci (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a oprávněné zavázal k zaplacení nákladů exekuce (výrok III.).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oprávnění dovolání, jež – posuzováno podle jeho obsahu (namítají pouze nesprávnost právního posouzení procesního zavinění zastavení exekuce dle §271 o. s. ř. a §89 exekučního řádu) – směřuje výhradně do té části rozhodnutí, jíž krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku III. o nákladech exekuce.
Povinná navrhla zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech řízení ani o nákladech exekuce není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo povinné podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 1.000,- Kč (představující odměnu za zastoupení advokátem podle §1 odst. 1, §2 odst. 1, §12 odst. 1 písm. b/, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 téže vyhlášky) a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i 20% DPH ve výši 260,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu