ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.1346.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 1346/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce V. R. , zastoupeného JUDr. Jaroslavem Dubenským, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova č. 1113/II, proti žalovaným 1) L. H. , 2) M. R. , 3) T. R. , 4) M. R. , 5) nezl. D. R. , zastoupenému JUDr. Jiřím Matznerem, PhD., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská č. 25, 6) nezl. R. S. , zastoupené D. S., o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 3 C 36/2007, o dovolání žalovaného 5) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 12. září 2008, č. j. 15 Co 448/2008-160, takto:
I. Dovolání žalovaného 5) se odmítá .
II. Žalovaný 5) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Dubenského, advokáta se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova č. 1113/II; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného 5) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 12.9.2008, č. j. 15 Co 448/2008-160, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 22.1.2008, č.j. 3 C 36/2007-101, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30.6.2009 (dále jen „o.s.ř.“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Z hlediska závěru odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o důvodnosti vydědění žalobce jeho otcem J. E. R., zemřelým dne 22.8.2005, listinou ze dne 28.5.2004 je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp.zn. 6 Co 10/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2007, sp.zn. 21 Cdo 688/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, ročník 2008) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam.
Zbývající námitky uplatněné v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a §241a odst. 3 o.s.ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a §241a odst. 3 o. s. ř. však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo publikováno v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 130, roč. 2006).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 5) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.500,- Kč (srov. ustanovení §5 písm. d), §10 odst. 3, §14, §15, §16, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 2.800,- Kč. Protože dovolání žalovaného 5) bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradil. Žalovaný 5) je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2010
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu