ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2281.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 2281/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobkyně J. D. , zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Škroupova č. 1114/4, proti žalovaným 1) V. D. a 2) A. M. , zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Stodolní č. 26, o určení vlastnického práva, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. května 2007, č. j. 42 Co 43/2007-490, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 14/2007, o dovolání žalované 2) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. února 2009, č. j. 1 Co 97/2008-89, takto:
Dovolání žalované 2) se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12.5.2006, č.j. 64 C 188/97-428, opraveným usnesením ze dne 15.12.2006, č.j. 64 C 188/97-474, určil, že žalobkyně je spoluvlastníkem v rozhodnutí popsané nemovitosti v rozsahu id. 1 a žalovaný 1) je spoluvlastníkem této nemovitosti v rozsahu id. 1 (výrok I.); současně rozhodl, že „pokud se žalobkyně domáhala určení, že je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti v rozsahu jedné id. 1, žaloba se v rozsahu jedné id. 1 nemovitosti patřící žalované 2) zamítá“ (výrok II.).
Usnesením ze dne 21.5.2007, č.j. 42 Co 43/2007-490, Krajský soud v Ostravě odvolání žalobkyně i žalovaného 1) odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.5.2007, č.j. 42 Co 43/2007-490, podala žalobkyně žalobu pro zmatečnost.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8.1.2008, č.j. 25 C 14/2007-33, opraveným usnesením ze dne 24.1.2008, č.j. 25 C 14/2007-40, a usnesením ze dne 12.2.2008, č.j. 25 C 14/2007-53, usnesení napadené žalobou pro zmatečnost „ve vztahu k žalobkyni“ zrušil.
K odvolání žalované 2) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 4.2.2009, č.j. 1 Co 97/2008-89, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Dovolání žalované 2) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4.2.2009, č.j. 1 Co 97/2008-89, není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.1998, sp. zn. 20 Cdo 917/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31, roč. 2001; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.6.2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46, roč. 2005; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.10.2009, sp. zn. 21 Cdo 825/2008) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam (§238a odst. 1 písm. b/, §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 2) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud také o nákladech tohoto dovolacího řízení
(§235i odst. 1, §243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. září 2010
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu