ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2783.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 2783/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobců a) J. V., zastoupeného Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí č. 119, b) Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí se sídlem ve Zvíkovském Podhradí č. 26, IČ 67177450, proti žalovaným 1) Komerční bance, a.s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 33, IČ 45317054, 2) Ing. M. H., zastoupenému JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Hejdukova č. 101/2, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 647/2004, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. října 2008, č. j. 6 Co 1732/2008-408, takto:
I. Dovolání žalobce a) se odmítá .
II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Václava Kaliny, advokáta se sídlem v Písku, Hejdukova č. 101/2.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 10. 2008, č. j. 6 Co 1732/2008-408, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 27. 3. 2008, č. j. 7 C 647/2004-311, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony), a to již proto, že soud prvního stupně rozhodl i ve svých předchozích rozhodnutích stejně – žalobu vždy zamítl. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce – vzhledem k tomu, že v dovolání byly uplatněny(jak vyplývá z jeho obsahu – srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř. [dovolatel nesouhlasí zejména s tím, ke kterým důkazům soudy obou stupňů přihlédly (nesouhlasil se závěry znaleckého posudku) a jak tyto důkazy hodnotily, a vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval všemi okolnostmi, které jsou podle jeho názoru pro posouzení věci významné (znalecký posudek vypracovaný v trestní věci dovolatele) - podrobuje tedy kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází a namítá, že v řízení nebyl proveden revizní znalecký posudek, ačkoliv to navrhoval – tedy že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci] – zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, nebo podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto].
Protože dovolání žalobce a) proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému 2) v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 5.000,- Kč [srov. §5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného 2) advokát JUDr. Václav Kalina osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému 2) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20 % - srov. §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty] částka ve výši 1.060,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobce a) bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalovanému 2) tyto náklady nahradil. Žalobce a) je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.360,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného 2) v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobcem a) a žalovaným 1) bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce a) nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalovanému 1) v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. července 2010
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu