ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4042.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 4042/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. K. P., zastoupeného JUDr. Tomášem Skoumalem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí č. 737, proti žalovanému Českému hydrometeorologickému ústavu, příspěvkové organizaci se sídlem v Praze 12 - Komořanech, Na Šabatce č. 17, IČ 00020699, zastoupenému JUDr. Marií Škardovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Za Hanspaulkou č. 5/856, o určení, že pracovní poměr trvá a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 262/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. března 2009 č.j. 21 Co 678/2008-244, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.387,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marie Škardové, advokátky se sídlem v Praze 6, Za Hanspaulkou č. 5/856.
Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11.3.2009 č.j. 21 Co 678/2008-244, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17.9.2008 č. j. 14 C 262/2005-202, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že pracovní poměr trvá, a ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 50.715,-Kč), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce – vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. [dovolatel nesouhlasí zejména s tím, ke kterým důkazům soudy obou stupňů přihlédly (podstatou jeho dovolání je především kritika znaleckého posudku MUDr. Františka Stokláska s tím, že namítá, že soudy nepřihlédly ke zprávě MUDr. Macury, „ošetřujícího lékaře, který je též uveden v seznamu soudních znalců“, a „jako jediný měl možnost dlouhodobě sledovat zhoršování zdravotního stavu žalobce“), a jak tyto důkazy hodnotily (zejména výpovědi svědků a listinné důkazy), a vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval všemi okolnostmi, které jsou podle jeho názoru pro posouzení věci významné - podrobuje tedy kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází] – zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004 sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006 sp. zn. III. ÚS 10/06, které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a §241a odst. 3 o. s. ř., nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto].
Dovolání žalobce proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, který má z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. §167 odst. 1), není rovněž přípustné (srov. §237 až §239 o. s. ř.), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o náhradu nákladů odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).
Protože dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 5.855,50 Kč [srov. §3 odst. 1, bod 5., §7 písm. c), §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 6.155,50 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalovaného advokátka JUDr. Marie Škardová osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 1.231,10 Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalovanému nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 7.387,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2010
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu