ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.4167.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 4167/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobců a) M. M., b) Ing. P. J. , c) A. M. , všech zastoupených JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem v Luhačovicích, Masarykova č. 175, proti žalovaným 1) E. F. , zastoupené JUDr. Josefem Čejkou, advokátem se sídlem v Otrokovicích, nám. 3. května č. 1606, 2) JUDr. D. B. , o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp.zn. 8 C 213/2004, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 9. července 2008, č.j. 59 Co 533/2007-184, takto:
I. Dovolání žalované 1) se odmítá .
II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.550,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zdeňky Pechancové, advokátky se sídlem v Luhačovicích, Masarykova č. 175. Ve vztahu žalobců a žalované 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 9.7.2008, č.j. 59 Co 533/2007-184, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26.4.2007, č.j. 8 C 213/2004-78, kterým bylo určeno, že žalobci jsou dědici po V. M., zemřelém dne 6.2.2004, nebylo sepsáno právním zástupcem (§241 o.s.ř.) a neobsahovalo zákonem požadované náležitosti (§241a odst. 1 o.s.ř.).
Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 14.4.2009, č.j. 8 C 213/2004-218, ustanovil žalované 1) zástupcem pro dovolací řízení advokáta a usnesením ze dne 21.7.2009, č.j. 8 C 213/2004-234, ji vyzval, aby prostřednictvím ustanoveného advokáta doplnila chybějící náležitosti svého podání a aby ve stanovené lhůtě podala řádné dovolání; současně ji poučil, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno a doplněno, soud podání odmítne. Výzva byla žalované 1) doručena dne 31.7.2009.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst. 1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2003 sp.zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004).
Dovolání žalované 1) neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; o dovolacích důvodech se v něm uvádí pouze to, že „řízení bylo postiženo vadou a spočívá na nesprávném právním posouzení věci ze strany odvolacího soudu“. Protože žalovaná 1) v dovolání nevylíčila okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., a protože lhůta uvedená v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, již marně uplynula, není již možné uvedený nedostatek dovolání odstranit. Dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, tím žalovaná 1) zabránila, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2005, sp.zn. 29 Odo 1060/2003, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 31, ročník 2005].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobcům v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 3.250,- Kč (srov. ustanovení §5 písm. d), §10 odst. 3, §14, §15, §16, §18 odst. 1, §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 3.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že – jak vyplývá z obsahu spisu – zástupkyně žalobců advokátka JUDr. Zdeňka Pechancová neosvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, nenáleží k nákladům řízení, které žalobcům za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad [srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.; §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]. Protože dovolání žalované 1) bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobcům tyto náklady nahradila. Žalovaná 1) je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení, tj. celkem částku 3.550,- Kč, zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu žalobců a žalované 2) bylo ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. rozhodnuto, že žádný z těchto účastníků na ni nemá právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu