ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.265.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 265/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve žalobce M. M. , zastoupeného Mgr. Tomášem Potěšilem, advokátem se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 283/2, proti žalované E. M. , zastoupené JUDr. Petrem Jaškem, advokátem se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 7, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 C 117/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 31. března 2008, č. j. 40 Co 1141/2007-150, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Tomáše Potěšila.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 3. 2007, č. j. 15 C 117/2006-72, vypořádal zaniklé společné jmění manželů – účastníků tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal zůstatek na účtu č. 572978063/0800 ve výši 247,09 Kč a do vlastnictví žalované byt č. 1544/2 v budově č. p. 1544 na pozemku parc. č. st. 1825/1 se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu ve výši 2584/10000 a spoluvlastnický podíl ve výši 2584/10000 k pozemku parc. č. st. 1825/1 v obci a kat. území Š. a dále blíže označené věci movité. Žalované uložil, aby žalobci zaplatila na vypořádání částku 509.701,50 Kč. Dále rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 31. 3. 2009, č. j. 40 Co 1141/2007-150, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že účastníkům přikázal do vlastnictví tytéž věci jako soud prvního stupně a žalované uložil, aby žalobci na vyrovnání nároků ze zaniklého společného jmění manželů zaplatila částku 454.701,50 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dne 7. 7. 2008 tzv. blanketní dovolání, které odůvodnila podáním došlým soudu prvního stupně dne 26. 8. 2008.
Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (dále „o. s. ř.).
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikovaném v Souboru civilní rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 1688, dovodil, že „neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud dovolání odmítne“. Lhůta k doplnění dovolání o dovolací důvody je lhůtou zákonnou, kterou prodloužit nejde (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné tamtéž pod C 3540).
Rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalované doručeno dne 5. 5. 2008. Tzv. blanketní dovolání, které vedle obecných náležitostí obsahuje toliko údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, žalovaná podala poslední den lhůty k podání dovolání, tj. dne 7. 7. 2008. Dovolání doplnila o údaje, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá a z jakého dovolacího důvodu, podáním došlým soudu prvního stupně dne 26. 8. 2008, tedy po uplynutí lhůty k podání dovolání.
Protože lhůta určená v §241b odst. 3 o. s. ř. je lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání došlému soudu dne 26. 8. 2008 již nemohl přihlížet, a proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2, věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalobci představují odměnu za jeho zastoupení v dovolacím řízení advokátem, která činí podle §3 odst. 1, bodu 5 (z částky 454.701,50 Kč), §4 odst. 3, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1vyhlášky č. 484/2000 Sb. částku 10.000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem 12.360,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 2. listopadu 2010
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu