ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.4638.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 4638/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) akad. mal. V. B ., a b) J. B ., zastoupených JUDr. Miroslavou Fialovou, advokátkou se sídlem v Liberci 3, Jánská 864/4, proti žalovaným: 1) Ing. O. K ., a 2) Ing. I. K ., o udělení souhlasu ke znovuobnovení elektrické přípojky, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 24 C 1592/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 7. září 2006, č. j. 29 Co 548/2005-68, ve znění opravného usnesení ze dne 6. prosince 2006, č. j. 29 Co 548/2005-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. srpna 2005, č. j. 24 C 1592/2001-46, zamítl „návrh na udělení souhlasu za žalované, vlastníky pozemku a nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec na LV 3805 pro Liberec a katastrální území L., ke znovuobnovení elektrické přípojky vedoucí přes pozemek 3120/1 ke garáži postavené na pozemku žalobců 3120/2 zapsané u Katastrálního úřadu v Liberci pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec na LV 3247“; dále rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka Liberec jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 7. září 2006, č. j. 29 Co 548/2005-68, ve znění opravného usnesení ze dne 6. prosince 2006, č. j. 29 Co 548/2005-70, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňují dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. „neboť rozhodnutí obou soudů spočívá na nesprávném právním posouzení věci“. Navrhují, aby „dovolací soud zhodnotil, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam“ s tím, že věc byla „soudem řešena v rozporu s hmotným právem“.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z §243c odst. 2 o. s. ř., který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.¨
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném před jeho novelizací provedenou zákonem č. 7/2009 Sb.
Dovolání není přípustné.
V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.
Elektrická přípojka byla podle právních předpisů platných v době jejího zřízení tzv. jednoduchou stavbou (§2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu), a k jejímu zřízení bylo proto třeba stavebního povolení, jak vyplývá např. z §69 odst. 1 a z §124 odst. 1 písm. a) stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v tehdy platném znění. Aby bylo možno vůbec uvažovat o vzniku věcného břemene podle zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), bylo by třeba, aby ve výroku stavebního povolení byla elektrická přípojka uvedena; tvrzená skutečnost, že „součástí stavebního povolení se stala revizní správa elektro s vytyčením přesného průběhu kabelu nízkého napětí“ nemohla nahradit stavební povolení ohledně přípojky a navíc ze stavebního povolení na č.l. 41 a násl. spisu nic takového nevyplývá. Jiné rozhodnutí stavebního úřadu, jehož výrokem by bylo zřízeno věcného břemeno, žalobci neuvedli (k tomu lze poznamenat, že stavební úřad by tak mohl učinit jen ve vyvlastňovacím řízení podle §108 a násl. tehdy platného stavebního zákona a za náhradu). Za tohoto stavu je napadené rozhodnutí v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu, vysloveným v rozsudku ze dne 8. února 2001, sp. zn. 22 Cdo 1819/99, Soubor civilních rozhodnutí nejvyššího soudu č. C 180, ve kterém se uvádí: „Plynárenský zákon i elektrizační zákon vážou vznik věcného břemene zřídit a provozovat na cizím pozemku síť na stavební povolení“.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšným žalovaným náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobcům právo, nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. dubna 2010
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu