ECLI:CZ:NS:2010:22.CDO.5437.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 5437/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně P. P. , zastoupené JUDr. Zdeňkem Novákem, advokátem se sídlem v Přerově, Čechova 2, proti žalovaným: 1) Ing. V. V. a 2) Mgr. D. V. , zastoupeným JUDr. Jiřím Hanákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní lán 9, o udělení souhlasu ke stavebním úpravám, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 14 C 156/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 26. června 2008, č. j. 12 Co 694/2007-69, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.840,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Hanáka.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 26. června 2008, č. j. 12 Co 694/2007-69, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Přerově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 9. února 2007, č. j. 14 C 156/2006-24, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se „žalobkyně domáhala udělení souhlasu žalovaných se stavebními úpravami bytu žalobkyně č. 1693/1 (terasy) v domě č. p. 1693 na ulici Bartošově v P., nacházejícího se na pozemcích parc. č. 640 a 641/3 v kat. území P., kdy tato terasa má být řešena jako částečně uzavřená s osazením okenních rámů z dřevěných profilů cca 80 x 80 mm s vyjímatelnými okny o rozměrech cca 300 x 400 mm, a dále provedení parapetu uzavírající terasu pomocí hoblovaných prken na péro a drážku přišroubovaných z vnitřní strany na ocelovou konstrukci zábradlí, obložení parapetu bude provedeno pouze z vnitřní strany terasy, přičemž stávající zábradlí bude zachováno, mezi vnitřní obložení a hoblovaná prkna bude vložena rohož ze skleněné vaty“. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní navrhli odmítnutí dovolání.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto projednal a rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb.
Podle §243c odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
Dovolání v dané věci není přípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zcela konstantní s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky (dále „Ústavní soud“).
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042.
Dovolatelka v daném případě žádnou otázku zásadního právního významu nevymezila. Pro rozhodnutí ve věci bylo určující posouzení právní otázky, zda ve sporu o udělení souhlasu s provedením stavebních úprav bytu jsou pasivně legitimováni žalovaní nebo jejich společenství vlastníků jednotek. Tuto otázku posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou Ústavního i Nejvyššího soudu, na níž odkázal v odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. Odvolací soud tak rozhodoval v souladu s hmotným právem, aniž se odchýlil od ustálené judikatury.
Namítaným procesním pochybením se dovolací soud nemohl zabývat, neboť vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780. Takovou otázku však dovolatelka nevymezila.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalovaným představují odměnu advokáta za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §7 písm. e), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů částku 2.600,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2x 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a činí celkem včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 % (§137 odst. 3 o. s. ř.) 3.840,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu