ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.2833.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 2833/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně České kanceláře pojistitelů , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, IČ: 70099618, zastoupené Mgr. Jiřím Gregůrkem, advokátem se sídlem v Berouně, Na Kaplance 491/8, proti žalovaným 1) Ing. J. H. a 2) Mgr. J. H. , oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Reiserem, advokátem se sídlem v Plzni, Mikulášská tř. 9, o 172.579,- Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 200/2004, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. ledna 2007, č. j. 14 Co 531/2006-125, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaní podali dovolání proti rozsudku ze dne 18. 1. 2007, č. j. 14 Co 531/2006-125, jímž Krajský soud v Plzni potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. 2. 2005, č. j. 4 C 200/2004-66, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 15.689,- Kč a žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 156.890,- Kč; rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu, že při uložení povinnosti k regresní náhradě podle §24 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, nesprávně posoudil otázku promlčení, neboť počátek jejího běhu nelze „takřka do nekonečna“ odkládat podle regresních úhrad. Namítají, že poškozený dopravní nehodu zneužil k pojistnému podvodu, činí k tomu důkazní návrhy a navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) vzhledem k čl. II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, o dovolání prvního žalovaného (řízení o dovolání druhého žalovaného bylo pravomocně zastaveno usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 10. 2007, č. j. 4 C 200/2004-144), rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen o.s.ř.), neboť dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 18. 1. 2007. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle §243c odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb.), pak odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
První žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací, a nejde tak o přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.; dovolání tedy může být podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, a to zásadního významu. Otázka počátku běhu promlčecí doby je v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou judikaturou dovozující, že právo pojišťovny (i České kanceláře pojistitelů) vůči pojištěnému (či osobě bez pojištění odpovědnosti) na náhradu částek, které zaplatila poškozenému z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu, se jakožto originární právo promlčuje v obecné tříleté promlčecí době podle §101 obč. zák., jejíž běh počíná následující den po dni, kdy bylo plněno poškozenému (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1468/2007, publikovaný pod C 7226 v Souboru civilních rozhodnutí NS, či rozsudek téhož soudu ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 799/2006, publikovaný tamtéž pod C 6076).
Napadený rozsudek tedy není rozhodnutím, které by z hlediska uplatněných dovolacích námitek mohlo mít dopad do rozhodovací praxe soudů ve smyslu §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se mohl zabývat novými skutkovými tvrzeními, jejichž uplatnění není v dovolacím řízení přípustné (§241a odst. 4 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. září 2010
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu