ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.407.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 407/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně městské části Praha 13 , se sídlem v Praze 5 – Nových Butovicích, Sluneční náměstí 13, zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Medkova 913, proti žalovaným 1/ M. M ., zastoupenému Mgr. Radkem Paštikou, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 28, a 2/ B. M ., o zaplacení částky 55.084,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 16 C 134/2004, o dovolání žalovaného Miloslava Müllera proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2009, č. j. 53 Co 605/2008-250, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. ledna 2009, č. j. 53 Co 605/2008-250, potvrdil usnesení ze dne 16. května 2008, č. j. 16 C 134/2004-239, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně (městské části Praha 13) do řízení vstoupilo Bytové družstvo Bronzová 2013-2014, se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, Bronzová 2014/9, IČ: 27616584 (v citovaném usnesení soudu prvního stupně je uvedeno nesprávné IČ: 27676584).
Žalovaný – ačkoliv je v řízení zastoupen ustanoveným advokátem Mgr. Radkem Paštikou – sám sepsal a dne 18. května 2009 soudu prvního stupně doručil podání, které lze podle jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. – dále jen „o. s. ř.“) považovat za dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu. Z důvodů v něm uvedených vyjádřil nesouhlas s citovaným usnesením a sdělil, že „dovolání bude náležitou formou upraveno advokátem“.
Podle čl. II bodu 12 věty první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 28. ledna 2009, tedy před 1. červencem 2009, kdy uvedená novela nabyla účinnosti, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. neplatí mimo jiné tehdy, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v §241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., advokátem nebo notářem.
Povinné advokátní zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která nemá podle obsahu spisu právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Požadavek povinného zastoupení není naplněn již tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta nebo notáře nebo že je mu soudem na jeho žádost takový zástupce ustanoven. Součástí povinného zastoupení je ve smyslu §241 odst. 4 o. s. ř. též to, že dovolání musí být tímto zástupcem sepsáno (viz výklad shora). Podal-li tedy účastník řízení zastoupený ustanoveným advokátem sám dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, je ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího z ustanovení §241 odst. 4 o. s. ř. nezbytné, aby takový zmocněnec dovolatele (v daném případě již dříve ustanovený advokát) učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním, popř. aby sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje; nestane-li se tak, nebylo požadavku povinného zastoupení vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod č. 64 v sešitě č. 6 z roku 2000 časopisu Soudní judikatura, či ze dne 9. března 2006, sp. zn. 26 Cdo 475/2005).
V projednávané věci byl již usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. srpna 2004, č. j. 16 C 134/2004-50, které nabylo právní moci dne 17. září 2004, ustanoven žalovanému k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů – advokát Mgr. Radek Paštika. Za této situace soud prvního stupně usnesením ze dne 15. prosince 2009, č. j. 16 C 134/2004-259, žalovaného prostřednictvím ustanoveného zástupce vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy podal řádné dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, resp. aby se s již podaným dovolání alespoň ztotožnil; současně byl poučen, jak má být dovolání doplněno, a dostalo se mu rovněž poučení, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, dovolací soud „dovolání odmítne“. Usnesení s výzvou bylo žalovanému k rukám ustanoveného zástupce doručeno dne 11. ledna 2010; ve stanovené lhůtě (a ani dosud) výzvě nevyhověl.
Z uvedeného vyplývá, že žalovaný podal dovolání proti napadenému usnesení, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Přitom ustanovený advokát Mgr. Radek Paštika neučinil úkon, jímž by se s takto podaným dovoláním ztotožnil nebo ho doplnil či nahradil vlastním podáním.
Lze proto uzavřít, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s §241 odst. 4 o. s. ř. (ve smyslu výše uvedeném) nebyla dosud splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s .ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. dubna 2010
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu