ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.3928.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 3928/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka ve věci navrhovatele O.F ., zastoupeného JUDr. M.Š., advokátem, za účasti Z. U., zastoupeného JUDr. V. B., advokátem, o určení, že navrhovatel je členem bytového družstva a nájemcem bytu, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 20 C 312/2006, o dovolání Zdeňka Ulricha proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 24. října 2008, č. j. 30 Co 113/2008-92, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Z. U. je povinen zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.860,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Č. r., na účet Okresního soudu v Děčíně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. září 2007, č. j. 20 C 312/2006-52, kterým bylo určeno, že navrhovatel je členem „bytového družstva P. V.“ (správně „S.b. d. o. P.“) a výlučným nájemcem bytu v tomto výroku rozhodnutí blíže specifikovaném (výrok I.), změnil tento rozsudek v části, jíž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III. – V.).Z. U. napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.
Jedinou námitkou, podle níž byl k projednání věci jako soud prvního stupně věcně příslušný krajský soud, nikoliv soud okresní, dovolatel uplatňuje dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., který však není způsobilým dovolacím důvodem v případě dovolání, jehož přípustnost může být založena jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130, či usnesení Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06).
K uvedené vadě řízení by dovolací soud s ohledem na ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. přihlédl, shledal-li by nejprve dovolání přípustným na základě jiné dovolatelem uplatněné námitky; samotná existence uvedené vady řízení však přípustnost dovolání založit nemůže (srov. výslovné znění označeného ustanovení) a dovolatel žádný další dovolací důvod, z něhož by bylo možno usuzovat na přípustnost dovolání v dané věci, neuplatňuje.Nejvyšší soud dále odmítl dovolání i v rozsahu, jímž jsou napadány výroky II. – V. rozsudku odvolacího soudu, neboť dovolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněnéve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2003).
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné není.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání Z.U. bylo odmítnuto a navrhovateli vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady řízení sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení §7 g/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ve výši 3.750,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty celkem činí 4.860,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 23. února 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu