ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4151.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 4151/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky M. P. , zastoupené Mgr. Miroslavem Neradem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slezská 3, PSČ 120 00, za účasti Bytového družstva Polední , se sídlem v Praze 4, Polední 8/1260, identifikační číslo osoby 25672240, o neplatnost usnesení členské schůze a neplatnost vyloučení z družstva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 129/2006, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j. 14 Cmo 97/2008-108, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne
9. listopadu 2007, č. j. 27 Cm 129/2006-84, kterým Městský soud v Praze zamítl „žalobu“
o určení, že usnesení členské schůze Bytového družstva Polední (dále jen „družstvo“) konané dne 3. dubna 2006 (dále jen „členská schůze“), kterým byla navrhovatelka vyloučena
z družstva (dále jen „usnesení“), je neplatné (výrok I.), a „určil“ neplatnost vyloučení navrhovatelky z družstva (výrok II.).
Navrhovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvody dle §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání navrhovatelky, jež může být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. c/
o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.
Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006,
sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že porušil zásadu dvojinstančnosti řízení, vystihuje tím dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.; tato výhrada však nezahrnuje podmínku existence právní otázky zásadního významu, a proto přípustnost dovolání
podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit nemůže.
Námitkou nesprávnosti skutkových zjištění odvolacího soudu, podle kterých
1/ navrhovatelka několik let neumožnila členům představenstva družstva vstup
do předmětného bytu, 2/ pozvánka na členskou schůzi družstva konanou dne 3. dubna 2006 byla vyvěšena na nástěnku a byla vhozena do schránek členů družstva, 3/ navrhovatelka
se dostavila na členskou schůzi a žádala revokaci usnesení, jakož i že 4/ měla být zateplena fasáda domu, dovolatelka uplatňuje dovolací důvod dle §241a odst. 3 o. s. ř.,
jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu usuzovat nelze (srov. výslovné znění ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.).
Dovolatelkou zpochybněný právní závěr, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí a podle něhož z dopisu družstva ze dne 9. dubna 2006 vyplývají důvody vyloučení navrhovatelky z družstva, je závislý na konkrétních okolnostech projednávané věci a je významný jen pro tuto věc. Postrádá tudíž potřebný judikatorní přesah a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní, přičemž uvedený právní závěr odvolacího soudu není ani rozporný s hmotným právem (§266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku; dále jen „obch. zák.“).
Naopak odvolací soud své rozhodnutí nezaložil na dovolatelkou podsouvaném závěru, podle něhož by usnesení členské schůze družstva mělo být platné, i když zápis z členské schůze jednoznačně nedefinuje obsah přijatého usnesení a v případě vyloučení z družstva nedefinuje jednoznačně důvody vyloučení. Výtka v tomto směru proto dovolání přípustným nečiní.
Odvolací soud totiž uzavřel, že k platnému vyloučení navrhovatelky z družstva postačilo, obsahovalo-li usnesení členské schůze skutkové vymezení důvodu jejího vyloučení z družstva (označení jednání, pro které je z družstva vylučována), přičemž absence odkazu
na konkrétní článek stanov družstva důvodem pro neplatnost tohoto usnesení není.
Ani tento závěr neshledává Nejvyšší soud rozporným s hmotným právem (§231 obch. zák.; srov. i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2004 sp.zn. 29 Odo 838/2001, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5,
§224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto
a družstvu podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává
z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu