ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.2911.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 2911/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr.Pavla Simona v právní věci žalobce R. P., zastoupeného JUDr. Ladou Štarhovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bratislavská č. 7, proti žalovanému Ing. O. S., o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 12/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. února 2010, č.j. 1 Co 245/2009-227, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. února 2010, č.j. 1 Co 245/2009-227 podle ustanovení §207 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil odvolací řízení o odvoláních žalobce a žalovaného do výroků I. až V. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2008, č.j. 24 C 12/2005-169, neboť odvolatelé vzali svá odvolání zpět. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti uvedenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal žalovaný dne 12. května 2010 dovolání. K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) konstatuje, že podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné .
V souzeném případě je třeba odkázat na skutečnost, že procesní předpis neupravuje případnou možnost napadnout dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno ve smyslu ustanovení §207 odst. 2 o.s.ř. (§236 až §239 o.s.ř.). Stejně tak není ve zmíněných ustanoveních předpokládána možnost, že by dovolání bylo přípustné proti výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, kterými bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. července 2009, sp.zn. 26 Cdo 1391/2009). Je proto namístě závěr, že dovolání proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci není přípustné. Z uvedeného důvodu proto nezbylo, než podané dovolání odmítnout (§218 písm. c/ o.s.ř. ve spojení s §243b odst. 5 téhož zákona). Proto též odpadla nutnost postupu podle §104 odst. 2 o.s.ř., ač u dovolatele nebyla splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř. (§241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, a §151 o.s.ř., když žalovaný nemá v daném dovolacím řízení nárok na jejich náhradu, zatímco žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. září 2010
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu