ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.3149.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 3149/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce A. H., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem ve Vyškově, Puškinova č. 5, proti žalovaným 1) Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odbor správní a organizační, se sídlem v Brně, Žerotínovo náměstí 3/5, a 2) Městskému úřadu ve Vyškově, odboru správnímu a vnitřních věci, se sídlem ve Vyškově, Masarykovo náměstí 1, o žalobě na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor správní a organizační ze dne 28. 8. 2007, č.j. JMK 99761/2008, a rozhodnutí Městského úřadu ve Vyškově, odboru správních a vnitřních věcí ze dne 18. 6. 2007, č.j. OSVV-1/6/2007, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 198/2008, o odvolání a dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. července 2008, č.j. Ncp 933/2008-18, takto:
Řízení o odvolání a o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. července 2008, č.j. Ncp 933/2008-18, se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.) :
Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 29. července 2008, č.j. Ncp 933/2008-18, tak, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Nc 194/2007 je v prvním stupni příslušný okresní soud podle ustanovení §249 odst. 1 o.s.ř. a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci dne 27. srpna 2008 žalobce napadl odvoláním a dne 17. října 2008 dovoláním. Žádá, aby o jeho žalobě jednal senát ve správním soudnictví,
a navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší soud České republiky přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že v souzené věci odvolání žalobce směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým bylo v předmětné věci rozhodováno o věcné příslušnosti. Podle ustanovení §201 o.s.ř. ovšem platí, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Rozhodnutí vrchního soudu, který v intencích §10 odst. 2 o. s. ř. nikdy nerozhoduje jako soud prvního stupně, odvoláním napadnout nelze. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí.
Nedostatkem funkční příslušnosti je současně řízení postiženo i v případě dovolání žalobce. Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.), jímž rozhodnutí „nadřízeného“ soudu není (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 25. května 2000, sp. zn. III. ÚS 182/99, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 18, ročníku 2000, části I., pod pořadovým číslem 77).
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud ČR řízení o odvolání a o dovolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s §243c odst. 1 téhož zákona zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu