ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.4908.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 4908/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce Mgr. P. H., zastoupeného advokátem, proti žalované Základní škole internátní, B., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 78/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2008, č.j. 1 Co 251/2007-165, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 16. května 2007, č.j. 19 C 78/2006-149, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované poskytnout mu písemnou omluvu ve znění: „Vážený pane magistře, Základní škola internátní, B., …, se Vám tímto omlouvá za to, že v písemné zprávě ze dne 20.4.2006 týkající se Vaší osoby uvedla ředitelka školy Mgr. J. T. následující tvrzení: pokoušel se je řešit slovně, ale posléze se problémy vyhrotily a pan učitel je řešil fyzickým napadáním žákyň a žáků při hodinách…, kdy dne 10.5.2004 udeřil pěstí do břicha žákyni L. R. Dne 17.6.2004 fyzicky napadl žáka D. F., a to tak, že mu tloukl hlavou o skleněnou výplň okna,… Výše uvedená tvrzení jsou nepodložená. V důsledku uvedení těchto tvrzení došlo k hrubému zkreslení obsahu zprávy a zpráva se tak stala neobjektivní. Učiněním těchto tvrzení došlo k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu Vaší osobnosti.“ (výrok I.). Soud současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. února 2008, č.j. 1 Co 251/2007-165, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle §237 odst. 1písm. b) o.s.ř. Nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s aktuální judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. května 2006, sp. zn. 30 Cdo 1107/2006, uveřejněný v časopise Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu/C.H.BECK pod číslem RNs C 4505, ročník 2006, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 21. prosince 2004, č.j. 30 Cdo 1526/2004-68) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 část věty před středníkem, neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. února 2010
JUDr. Karel P o d o l k a, v. r.
předseda senátu