ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.806.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 806/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Friedelovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Hrabová, Místecká 258, proti žalovanému Statutárnímu městu Ostrava-Městskému obvodu Vítkovice, se sídlem v Ostravě-Vítkovice, Mírové náměstí 1, zastoupenému JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravská Ostrava, Přívozská 3, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 149/2005, o odvolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. prosince 2007, č.j. 1 Co 254/2007-140, takto:
Řízení o odvolání žalobce se zastavuje.
Stručné odůvodnění:
(243 odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. prosince 2007, č.j. 1 Co 254/2007-140, uložil žalobci J. S. pořádkovou pokutu podle §53 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen
„o.s.ř.“) ve výši 5.000,- Kč, za hrubě urážlivá podání adresovaná soudu.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce podáním označeným jako odvolání. Namítá, že mu byla pokuta udělena bez jakéhokoliv šetření a přihlížení k základnímu právu na svobodu projevu a oprávněné vyjadřování názorů. Navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.
Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
a konstatuje, že odvolání je podle §201 o.s.ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské. O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují vrchní soudy (§10 o.s.ř.).
Právo přijmout nezbytná procesní opatření, včetně práva rozhodnout např. o pořádkové pokutě (srov. §53 o.s.ř. a společnou rubriku k ustanovením §53 a §54 o.s.ř. ), přísluší nejen soudu prvního stupně, nýbrž (pro odvolací řízení) i odvolacímu soudu. Pokud odvolací soud rozhodne o uložení pořádkové pokuty podle ustanovení §53 o.s.ř., je k přijetí takového rozhodnutí oprávněn, avšak to, že k jeho přijetí došlo v odvolacím řízení (vydal je odvolací soud, nikoliv tedy soud prvního stupně), má za následek, že proti němu nelze podat odvolání (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 15, ročník 1998, pod číslem 102, resp. usnesení téhož soudu ze dne 25. února 2003, sp.zn.
29 Cdo 1599/2000).
Protože případnému přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí vydaného v rámci odvolacího řízení) není vyhrazeno odvolání, občanský soudní řád ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání zmíněného opravného prostředku. Je-li přesto proti takovému rozhodnutí takový opravný prostředek podán, rozhodne o zastavení tohoto „odvolacího“ řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud ČR, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto povolán k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99).
Pro úplnost je třeba dodat, že pokud by bývalo bylo proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podáno dovolání, nebylo by s ohledem na úpravu obsaženou v ustanovení §236 až 239 o.s.ř. přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. dubna 2003, sp. zn. 30 Cdo 1098/2002, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 1846, svazek 25,
ročník 2004). Tomu by odpovídal procesní následek ve formě odmítnutí takového případného dovolání (§243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s 218 písm. c/ téhož zákona).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. února 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu