ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.4393.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 4393/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, PhD. a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně ESSOX s.r.o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné nám. 231/7, PSČ 370 21, IČ 26764652, proti žalovanému R. V. , zastoupenému Mgr. Janem Harcubou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Okružní 280, o 131 634 Kč s příslušenstvím a 5 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 24 C 219/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. března 2009, č. j. 22 Co 1817/2008-186, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. února 2008, č. j. 24 C 219/2006-122, tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 100 634 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 5 000 Kč, zamítl žalobu v rozsahu částky 31 000 Kč s příslušenstvím, rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem za řízení před soudy obou stupňů a uložil oběma účastníkům zaplatit náhradu nákladů řízení České republice.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný blanketním dovoláním s tím, že ho odůvodní ve lhůtě 10 dnů.
Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 12. čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009 (dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř.
Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 190) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli (jeho zástupci) doručen dne 4. května 2009. Dále z něho vyplývá, že dovolatel doplnil dovolání podáním datovaným dne 10. srpna 2009, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 14. srpna 2009, tedy až po 4. červnu 2009, kdy dovolateli marně uplynula zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení dovolacího důvodu a rozsahu napadeného rozsudku stala neodstranitelnou a dovolání žalovaného trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení. Za tohoto stavu dovolací soud nemohl přihlížet k odůvodnění dovolání, které dovolatel učinil podáním ze dne 10. srpna 2009. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že soud prvního stupně vyzval žalovaného k doplnění dovolání až přípisem ze dne 30. července 2009 (č. l. 195 spisu), tedy po uplynutí zákonné lhůty k případnému doplnění dovolání.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. října 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu