ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2428.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 2428/2009-229
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Z. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) E. K. a 2) F. K. , zastoupeným advokátem, o zaplacení 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 223/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 69 Co 622/2008-185, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 1. července 2008, č. j. 8 C 223/2004-155, uložil žalovaným povinnost do 15ti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 350.000,- Kč se 7,5 % úroky z prodlení od 1. 1. 2002 do zaplacení, žalobu o zaplacení částky 125.000,- Kč se 7,5 % úroky z prodlení od 1.1.2002 do zaplacení zamítl a rozhodl o nákladech řízení (jeho předchozí žalobě vyhovující rozsudek ze dne 12. července 2007, č. j. 8 C 223/2004-78, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. února 2008, č. j. 69 Co 62/2008-129, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení).
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 69 Co 622/2008-185, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a v nákladovém výroku potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadli žalovaní dovoláním, v němž pouze uvedli, že je z důvodu své nemoci odůvodní do 31. 3. 2009. Teprve dne 22. 4. 2009 podali žalovaní u soudu prvního stupně odůvodnění dovolání, v němž vyjádřili nesouhlas se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněnými subjekty zastoupenými advokátem, nesplňuje však náležitosti dovolání podle občanského soudního řádu.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě, kdy mu bylo doručeno usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241b odst. 3 o. s. ř.). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 16. 1. 2009 advokátovi žalovaných JUDr. P. J. na adresu jeho sídla; konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání tak připadl na pondělí 16. 3. 2009 (§57 odst. 2 o. s. ř.). V dovolání podaném osobně u soudu prvního stupně dne 16. 3. 2009 žalovaní sice náležitě označili rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, avšak neuvedli v něm, v jakém rozsahu a z jakých důvodů dovolání podávají. Žalovaní doplnili dovolání o chybějící náležitosti až v podání ze dne 16. 4. 2009, které podali osobně u soudu prvního stupně dne 22. 4. 2009. Jelikož byli již při podání dovolání zastoupeni advokátem, měli možnost je doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do 16. 3. 2009. Protože v uvedené lhůtě dovolání doplněno nebylo, vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou a dovolací soud nemohl k podání ze dne 16. 4. 2009 přihlédnout.
Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobci vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. února 2010
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu