ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.650.2010.1
sp. zn. 8 Tdo 650/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. června 2010 o dovolání obviněného D. I., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 3 To 1/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 3 T 144/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. I. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 4. 2009, sp. zn. 3 T 144/2007, byl obviněný D. I. uznán vinným jako spolupachatel podle §9 odst. 2 tr. zák. trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestnými činy nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle §247 odst. 3 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvacet osm měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestech ohledně spoluobviněných L. G., R. H., R. R. a v dalším též o náhradě škody.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný D. I. odvoláním, které zaměřil proti výroku o vině i všem na něj navazujícím výrokům. Z podnětu tohoto odvolání byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 3 To 1/2010, rozsudek soudu prvního stupně ohledně obviněného D. I. podle §258 odst. 1 písm. b), c) odst. 2 tr. ř. v celém rozsahu zrušen. Podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný D. I. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestnými činy nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák., a to ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen podle §247 odst. 3 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvacet pět měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. V dalším bylo nově rozhodnuto i o náhradě škody. Podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc ve zrušené části, o níž nebylo tímto rozsudkem rozhodnuto (body 1 až 4, 6 až 8, 10 až 17, 19, 20, 23, 25), vrácena soudu prvního stupně.
Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný výše uvedených trestných činů dopustil tím, že
společně s obviněným L. G., ohledně kterého bylo trestní stíhání zastaveno,
5) dne 19. 1. 2006 v době od 15.30 hod. do 5.30 hod. dne 20. 1. 2006 ve Z., na ul. D., v úmyslu přisvojit si věci, po rozstřižení oplocení a vypáčení vchodových dveří vnikli do objektu společnosti Karaya ZOSS GROUP, a. s., kde dále vypáčili dveře dalších dvou kanceláří, které prohledali, nic neodcizili, poškozením všech dveří společnosti Karaya ZOSS GROUP, a. s., způsobili škodu celkem 4.535,- Kč, ve stejném objektu vypáčil dveře kanceláře společnosti MOWO MORAWOOD, s. r. o., kde vypáčil příruční trezor, ze kterého ke škodě této společnosti odcizili částku 78.000.- Kč, poškozením společnosti MOWO MORAWOOD, s. r. o., způsobili škodu 3.468,- Kč, ve stejném objektu vypáčili dveře do kanceláře společnosti BENAD, s. r. o., P., V., škoda poškozením vznikla společnosti Karaya ZOSS GROUP, a. s., ke škodě společnosti BENAD, s. r. o., zde odcizili věci jako dva digitální multimetry Metex s měřícími hroty, měřič na dálkové měření teploty zn. Noncontact Thermon a plošnou desku do operačního zdroje světla, vše v ceně celkem 2.975,- Kč, ke škodě pracovnice společnosti BENAD, s. r. o., P. D. z kanceláře odcizili hliníkový kufřík s písemnostmi a kalkulačku zn. TEI31, způsobili jí tak škodu celkem 424,- Kč, ke škodě pracovníka téže společnosti ing. V. L. z kanceláře odcizili digitální paměťový osciloskop HCH kapesní počítač Palmtop HP 320LX a razítko společnosti TECHNOTEX, s. r. o., vše v ceně celkem 10.317,- Kč, ve stejném objektu ke škodě společnosti Karaya ZOSS GROUP, a. s., vypáčili dveře do kanceláře firmy V.K., Z., Ch., kde k její škodě odcizili částku 500,- Kč na hotovosti;
9/ ode dne 27. 2. 2006 do 28. 2. 2006 ve Z., na ul. R., v úmyslu přisvojit si věci vylezli po lešení postaveném na obvodovém zdivu ze dvora domu, vnikli do chodby domu, kde vypáčili dveře a prohledali kancelářské prostory firem zde sídlících, majitelce domu V. Č. poškozením dveří způsobili škodu celkem 17.655,- Kč, z kanceláře advokátky Mgr. S. H. odcizili částku 1.000,- Kč na hotovosti, multifunkční přístroj HP PSC 900, handsfree sadu Sony, vše v ceně celkem 6.859,- Kč, z kanceláře notářky JUDr. J. P. odcizili částku 206.191,- Kč na hotovosti a LCD monitor Acer AL, škoda způsobená JUDr. J. P. odcizením je celkem 223.934,- Kč; dále zde poškodili trezor, poškodili dva příruční kontejnery, rozlomili zámek koženého kufru, poškozením věcí tak JUDr. J. P. způsobili škodu celkem 1.869,- Kč, kancelář společnosti VIGA, s. r. o., prohledali, nic však neodcizili, z kanceláře společnosti Gesce, s. r. o., odcizili notebook HP NX 9010 v ceně 12.800,- Kč a vylomili zásuvky dvou příručních kontejnerů, čímž jí způsobili škodu ve výši 571,- Kč;
18) ode dne 25. 5. 2006 do dne 26. 5. 2006 v D., ul. L., okr. Z., v úmyslu přisvojit si věci prostřihli oplocení, rozevřeli garážová vrata, vypáčili dveře prodejny E. firmy M. Š., D., D., kde ke škodě této firmy odcizili věci, a to počítač, kalibrační přístroj Profitest 1000SII s měřícími kleštěmi, 22 krabic se svorkami Waga, klešťový digitální ampérmetr DMM 266, částku 8.000,- Kč na hotovosti a další, vše v ceně celkem 121.750,- Kč, poškozením zařízení firmě shora způsobili škodu celkem 1.436,- Kč;
21/ ode dne 26. 6. 2006 do dne 27. 6. 2006 v N. M. na M., okr. Ž. n. S., ul. D., v úmyslu přisvojit si věci vypáčili dvoukřídlé okno v přízemí a vnikli do kanceláře společnosti Snaggi, s. r. o., B., V., kde k její škodě odcizili věci, a to trezor s doklady, dvěma platebními kartami, příruční pokladnu červené barvy, hodinky zn. Omega, částku 12.620,- Kč na hotovosti, klíče od aut Škoda Felicia a Škoda Octavia, 5 ks harddisků, fotoaparát Canon, videokameru zn. Sony, notebook zn. HP a čipové karty od banky, mobilní telefon Nokia, přehrávač MP3 IPOD, černou sportovní tašku zn. Puma, paměť do notebooku 1 GB, hnědou koženou tašku, 5 ks zdrojů k elektronice, kapesní počítač PDA zn. ASUS, kabel VGA 10m, myš k počítači zn. Logitech, modrozelené etiketovací kleště, další harddisk 300 GB, PC MCIA kartu T-Mobile, sun disk mini sd cart 1 GB, digitální posuvné měřítko, 627 ks lampiček, 3 ks LCD displejů, zabezpečovací zařízení, tlakoměry, elektronické komponenty, SMD LED a další, vše v ceně celkem 438.654.- Kč, poškozením okna způsobili škodu 310,- Kč;
22/ ode dne 10. 7. 2006 do dne 11. 7. 2006 ve Z., na ul. B., v úmyslu přisvojit si věci vytrhli mříž z omítky a vypáčili plastové okno, kterým vnikli do kancelářského objektu, kde dále vypáčili dveře kanceláří dále uvedených firem, čímž majiteli budovy D., výrobní družstvo Z., Z., D., způsobili škodu poškozením celkem 5.240,- Kč, po vypáčení dveří firmy H. B., Z., H., tuto kancelář prohledali, nic však neodcizili a škodu na zařízení jí nezpůsobili, dále vypáčili dveře firmy J. N., B., K., tuto kancelář prohledali, nic však neodcizili a škodu na zařízení nezpůsobili, po vypáčení vstupních dveří vnikli do kanceláří Okresního tělovýchovného sdružení ČSTV ve Z., tyto prohledali a odcizili zde finanční hotovost 1.100,- Kč, škodu na zařízení nezpůsobili, po vypáčení dveří dále vnikli do kanceláře Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Z., kde ke škodě této organizace odcizili trezorek s částkou 6.000,- Kč na hotovosti, pokladničku s částkou 200,- Kč na hotovosti, dalších 550,- Kč na hotovosti, digitální fotoaparát Nikon, vše v ceně celkem 11.961,- Kč, škodu na zařízení nezpůsobili, dále vnikli do prodejny firmy R. W. - D., Z., po vytržení mříže a vypáčení plastového okna, kde dále poškodili tiskárnu Laserjet a vizitky, poškozením tak této firmě způsobili škodu celkem 13.620,- Kč a v prodejně ke škodě této firmy odcizili věci, a to pracovní oděvy a pracovní obuv, částku 12.953,- Kč na hotovosti, 95 ks poštovních známek a další, vše v celkové hodnotě 26.886,- Kč;
24/ ode dne 24. 7. 2007 do dne 25. 7. 2006 v B., na ul. S., v úmyslu přisvojit si věci vylezli po požárním žebříku na střechu kancelářského objektu, vypáčením okna vnikli dovnitř, vypáčili dveře kanceláře společnosti Zelený klíč, s. r. o., zde ke škodě této společnosti odcizili věci, a to z trezoru částku 13.280,- Kč na hotovosti, dva mobilní telefony Motorola s nabíječkami a SIM kartami, mobilní telefon Nokia 6610 s nabíječkou, kapesní kalkulačku zn. Canon, úvěrovou kreditní kartu Visa, za pomoci které vybrali z bankomatu částku celkem 100.000,- Kč, vše v ceně celkem 120.238,- Kč, poškozením zařízení způsobili společnosti shora škodu celkem 3.753,- Kč, ke škodě pracovnice této společnosti D. K. zde odcizili částku 15.950.- Kč na hotovosti; kancelář společnosti TOP-Šohaj, s. r. o., B., prohledali, nic zde neodcizili, vypáčením celkem čtyř dveří v budově způsobili této společnosti škodu celkem 12.640,- Kč, dále zde prohledali provozovnu kadeřnictví B. firmy B. P., H., okr. B., kde způsobili škodu odcizením částky 300,- Kč na hotovosti, dále zde prohledali kancelář firmy P. S., B., b. M., kde nic neodcizili,
společně s obviněným L. G., ohledně kterého bylo trestní stíhání zastaveno, a obviněným R. H., ohledně kterého již bylo pravomocně rozhodnuto;
26/ ode dne 5. 6. 2006 do 6. 6. 2006 ve Z., na ul. S., v úmyslu přisvojit si věci vypáčili okno kanceláře advokátky JUDr. A. S., čímž jí způsobili škodu 300,- Kč, v kanceláři ke škodě Ing. D. S., bytem Z., P., odcizili věci, a to kulobrokovou kozlici CZ 586-13, brokovnici dvojku HS, brokovnici dvojku IŽ-58, opakovací kulovnici ČZ 550, samonabíjecí pistoli vz. 75 Compakt, revolver Kora speciál, revolverový válec vz. 22 v ceně celkem 105.804,- Kč, ke škodě společnosti FERROCOM, a. s., zde z trezoru odcizili částku 23.153,- Kč na hotovosti, ve stejnou dobu a na stejném místě vypáčili dveře kanceláře užívané účetní L. R. a MVDr. L. J., kde ke škodě L. R. odcizili částku 7.000,- Kč na hotovosti, černou textilní brašnu na notebook a optickou myš k počítači, vše v ceně celkem 7.616,- Kč, a ke škodě MVDr. L. J. odcizili notebook Acer NB 2431 a částku 8.000,- Kč na hotovosti, čímž mu tak způsobili škodu celkem 20.023,- Kč, poškozením dveří kanceláře jim způsobili škodu 3.535,- Kč,
společně s obviněným R. R., ohledně kterého již bylo pravomocně rozhodnuto;
27/ ode dne 27. 8. 2006 do dne 28. 8. 2006 v Ch., okr. Z., v objektu hotelu A., v úmyslu přisvojit si věci po předchozí domluvě na provedení vloupání a rozdělení úkolů a spojení vysílačkami obviněný R. R. hlídal venku na silnici a obviněný D. I. vypáčil dveře ze dvora do prostoru restaurace hotelu, kterou prohledal, přitom poškodil notebook zn. Carry Allegro, poté ze skříňky za barem odcizil finanční hotovost 100,- Kč, tímto jednáním způsobili firmě Z. K., C. odcizením věcí škodu ve výši 100,- Kč a poškozením věcí škodu celkem 2.866,- Kč, dále se obviněný D. I. pokusil vypáčit schránku výherního automatu Americká ruleta, kterou poškodil, dovnitř se však nedostal, jejím poškozením tak způsobil společnosti SLOT Game, a. s., K. V., J., škodu 510,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný D. I. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání směřující proti jeho odsuzující části. Odkázal v něm na důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Ve shodě s dosavadní obhajobou opakoval, že se k žádnému skutku nedoznal a důkazní situace nedovoluje učinit závěr o jeho vině trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., neboť ten nemá oporu v provedeném dokazování. Zdůraznil, že naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu předpokládá způsobení značné škody, tedy škody dosahující nejméně částky 500.000,- Kč. Soudům obou stupňů vytkl, že nevěnovaly náležitou pozornost objasnění výše škody a omezily se toliko na konstatování určité výše škody, aniž by vysvětlily, na základě čeho dospěly k tomu, že tato výše škody byla prokázána. Poznamenal, že již z výroků o náhradě škody vyplynulo, že celková výše škody u jím vyjmenovaných poškozených činila celkem 334.602,- Kč, což však nenaplňuje kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §247 odst. 3 písm. b) tr. zák., ale nejvýše podle §247 odst. 2 tr. zák.
Dovolatel dále nesouhlasil s odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, které označil za nedostatečné, kusé, spočívající pouze na nepřímých důkazech, které však netvořily uzavřený okruh důkazů svědčící o jeho vině a nevylučovaly závěr, že pachatelem stíhaného skutku mohla být osoba odlišná od něj. Závěry o vině skutky pod body 22/ a 24/ byly podle jeho mínění opřeny o nepřímé důkazy, u nichž byla dána toliko skupinová či druhová shoda (rukavice druhově odpovídající rukavicím nalezeným v automobile spoluobviněného L. G., páčidlo odpovídající druhově páčidlu nalezenému u něj při domovní prohlídce) a nikoliv shoda individuální, jež by potvrzovala, že se obviněný na spáchání těchto skutků skutečně podílel. Stran skutků pod body 5/, 9/, 18/, 21/ namítal, že v rámci odůvodnění bylo toliko uvedeno, že odcizené věci byly vydány; jedná se však toliko o malou část odcizených věcí a nelze vyloučit, že tyto věci koupil či dostal od třetí osoby. Vytkl též, že závěr o vině skutkem popsaným pod bodem 26/ byl nesprávně opřen o výpověď spoluobviněného R. R., která mohla být motivována snahou zajistit si mírnější trest. Hodnotící závěry ke všem 27 skutkům na straně 14 rozsudku soudu prvního stupně jsou podle dovolatele natolik obecné, že z nich nelze dovodit žádné konkrétní závěry k některému ze skutků. Další dovolací výtky směřovaly vůči úvahám soudu týkajícím se trasologických stop. Obviněný upozornil, že tyto stopy nebyly zajištěny u všech skutků, a byla-li zjištěna shoda s obviněnými, vždy se jednalo o shodu skupinovou, nikoliv individuální. Nelze ani určit, zda se taková obuv vyskytla na místě činu právě v době jeho spáchání, nebo zda tam byla již před jeho spácháním, popř. až po jeho páchání.
Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně v jeho odsuzující části a aby tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného shrnul, že dovolatel brojil proti skutkovým zjištěním a způsobu hodnocení důkazů, o které soudy obou stupňů opřely svůj závěr o jeho vině předmětnými trestnými činy. V rozporu s hmotně právní povahou dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. u jednotlivých dílčích útoků, jichž se dopustil podle pravomocného rozsudečného výroku soudu druhého stupně, vypočítával údajná pochybení soudů při hodnocení stop zajištěných na místě činu, polemizoval se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a domáhal se zjištění jiných, pro něj příznivějších skutkových okolností, než ke kterým dospěl nalézací soud a se kterými se ztotožnil i odvolací soud. Mimo uplatněný dovolací důvod leží podle státního zástupce i námitka obviněného, která se týká údajně nesprávného zjištění výše škody způsobené jeho jednáním na cizím majetku, protože i v případě této výhrady se ve své podstatě jedná o vyjádření nesouhlasu obviněného s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy. Uzavřel, že obviněný napadenému rozsudku, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání. Navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného bylo v převážné části jeho námitek podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a zčásti je zjevně neopodstatněné.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání a řízení o něm je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Jak již bylo uvedeno, zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že dovolatel uplatnil především námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud ve Znojmě a z nichž v odsuzující části napadeného rozsudku vycházel i Krajský soud v Brně. Podstata jeho dovolacích námitek spočívala v tvrzení, že soudy závěry o jeho vině opřely o nepřímé důkazy, u nichž byla dána toliko druhová či skupinová shoda, a nikoliv shoda individuální, nesprávně hodnotily usvědčující výpověď spoluobviněného R. R., nevypořádaly se s otázkou, do jaké míry je věrohodná a do jaké míry může být motivována snahou spoluobviněného zajistit si mírnější trest. Provedené nepřímé důkazy podle něj netvoří uzavřený okruh svědčící o jeho vině a vylučující závěr, že pachatelem stíhaných skutků mohla být osoba odlišná od něj. Na základě vlastní verze průběhu skutkového děje pak tvrdil, že se žádného trestného činu nedopustil.
Lze shrnout, že prostřednictvím takto vymezených výhrad obviněný ve skutečnosti brojil proti správnosti skutkových zjištění soudů, nikoliv proti správnosti právního posouzení skutku. Primárně se totiž domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch (trestného činu se nedopustil, věci si mohl opatřit jinak než krádeží, závěry o vině jsou opřeny o nevěrohodnou výpověď spoluobviněného R. R. a nepřímé důkazy, u nichž byla shledána toliko druhová, nikoliv individuální shoda). Námitky skutkové, resp. procesně právní povahy však nezakládají žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05 aj.). Dovolací soud již opakovaně připustil, že se zásada, s níž přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě, že vytýkaná nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Typicky se tak děje tehdy, jsou-li skutková zjištění soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, přičemž nezbytné také je, aby dovolatel tuto vadu výslovně vytkl; o takovou situaci se však nejedná.
Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá takový vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními ve vztahu ke skutkům pod body 5/, 9/, 18/, 21/, 22/, 24/, 26/, 27/ a úvahami při hodnocení důkazů, který lze akceptovat (zejména strany 14, 15 rozsudku soudu prvního stupně, strany 7 a 8 napadeného rozsudku odvolacího soudu). Při hodnocení důkazů, jmenovitě výpovědí spoluobviněného R. R., svědků - poškozených, trasologických stop a věcných stop soudy postupovaly důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř., tzn. že je hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a učinily skutková zjištění, která jsou správná a přesvědčivá. Závěr o vině obviněného D. I. soudy opřely především o výpověď spoluobviněného R. R., který popsal, kterých dílčích útoků se přímo účastnil a o kterých se dozvěděl ze sdělení obviněného D. I. S touto výpovědí korespondovaly protokoly o vydání věcí pocházejících z trestné činnosti sepsané se spoluobviněným R. R. či rodinnými příslušníky obviněných. Ignorovat nelze ovšem ani nepřímé důkazy v podobě trasologických a pachových stop a na ně navazující trasologickou a odorologickou expertizu. Odvolací soud implicitně vyjádřil, proč bylo možno opřít se i o výpověď R. R., jejíž věrohodnost dovolatel původně nezpochybnil, a neuváděl žádnou verzi, která by mohla být prověřována. Přiléhavě shrnul, že v případech těch skutků, jimiž byl dovolatel uznán vinným, jsou k dispozici toliko důkazy nepřímé – zajištěné věci, trasologické stopy apod., ale nejde o stopy ojedinělé, vždy k nim přistupuje další důkaz – stopa spoluobviněného L. G., výpověď spoluobviněného R. R., který uzavírá okruh provedených důkazů se spolehlivým závěrem o vině dovolatele. Z toho plyne, že výpověď spoluobviněného R. R. svým obsahem objektivně zapadá do výsledků provedeného dokazování, doplňuje jej; nelze tudíž přijmout názor dovolatele, že spoluobviněný mohl být veden a motivován snahou dosáhnout mírnějšího trestu. Pro úplnost nelze než dodat, že výpověď spoluobviněného R. R. také vylučovala i nyní uplatněnou obhajobu obviněného, že si odcizené věci mohl opatřit i jiným způsobem než právě krádeží. Rozsah a výše způsobené škody (přesahující částku 1.200.000,- Kč) byly prokázány jednak svědeckými výpověďmi poškozených, jednak znaleckým posudkem J. S. z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady věcí movitých, elektroniky, elektrotechniky, strojů a zařízení, stanovícím hodnotu odcizených věcí.
Že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami obviněného, ještě samo o sobě závěr o porušení pravidel obsažených v §2 odst. 5, 6 tr. ř., zásady in dubio pro reo a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
S notnou dávkou benevolence lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit námitku obviněného, že skutky, jimiž byl uznán vinným, nelze posoudit jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., jelikož nebylo spolehlivě prokázáno způsobení škody převyšující 500.000,- Kč. S odkazem na výrok o náhradě škody tvrdil, že řádně prokázaná výše škody u poškozených vyjmenovaných v tomto výroku činí 334.602,- Kč, z čehož dovozoval, že jeho jednání mělo být právně kvalifikováno nejvýše jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. Tato výtka nemůže zjevně obstát.
Trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním a způsobí jím značnou škodu. Značnou škodou se podle §89 odst. 11 tr. zák. rozumí škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč.
Pokud obviněný namítal, že byla prokázána škoda toliko ve výši 334.602,- Kč, vycházel pouze ze součtu přiznaných nároků na náhradu škody, a to ještě pouze ve vztahu k těm poškozeným, vůči nimž mu byla uložena povinnost nahradit způsobenou škodu samostatně, a pominul tu část výroku o náhradě škody v rozsudku odvolacího soudu, kterou mu byla uložena povinnost nahradit škodu společně a nerozdílně spolu s již odsouzeným R. H., (ve vztahu k poškozeným L. R., MVDr. L. J. a společnosti Ferrocom, a. s.). Výše přiznaných nároků na náhradu škody se ale od výše způsobené škody logicky liší, neboť někteří poškození se s nárokem na náhradu škody řádně nepřipojili a v některých případech byly odcizené věci poškozeným vráceny. Při stanovení výše škody soudy správně vycházely z kritérií uvedených v §89 odst. 12 tr. zák. a z výroku o vině rozsudku odvolacího soudu jasně vyplývá, že celková výše škody převyšuje 1.200.000,- Kč, což bez jakýchkoliv pochybností představuje značnou škodu. Skutek obviněného byl proto správně posouzen mimo jiné též jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť je zjevně neopodstatněné. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková