ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.65.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 65/2011 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. června 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky J. R. rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 7 Ls 324 Js 11163/04.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 4. 2. 2005, byl J. R. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců přes hranici podle §92a I č. 1, 2, II č. 1, §92 I č. 1, 2 a 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený J. R. dopustil podle zjištění soudu tím, že se za úplatu 30 000 Kč za jeden převod na objednávku jistého „L.“ podílel na ilegálních převodech cizinců přes státní hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, a to následujícím způsobem:
1. dne 20. 7. 2004 naložil v P.-L. do svého vozu zn. Peugeot Boxer dvacet čínských státních příslušníků a přepravil je do blízkosti česko-německé hranice u města A., kde je nechal téhož dne kolem 19:00 hod. vystoupit a předal je dvěma pěším převaděčům, kteří skupinku čínských státních příslušníků převedli přes „zelenou“ hranici do Spolkové republiky Německo. Odsouzený pak společně s řidičem vozu zn. Opel Astra, přejel přes hraniční přechod P., kde mu dal řidič instrukce pro vyzvednutí skupinky čínských státních příslušníků a odvezl ho zpět k jeho vozu zn. Peugeot Boxer. Poté odsouzený odjel svým vozem přes hraniční přechod P. do Spolkové republiky Německo, kde na místě určeném podle instrukcí, vyzvedl čínské státní příslušníky a odvezl je do F. a předal je neznámé osobě,
2. dne 22. 7. 2004 se opět vydal do P., aby v městské části L. převzal dvacet čínských státních příslušníků a přepravil je do pohraniční oblasti u města A. Na smluveném místě byli čínští státní příslušníci opět převzati pěšími převaděči, převedeni přes „zelenou“ hranici do Spolkové republiky Německo, přičemž odsouzený přejel státní hranici na hraničním přechodu P. a na smluveném místě ve Spolkové republice Německo převzal dvacet čínských státních příslušníků, aby je přepravil do G. Byl však dne 23. 7. 2004 kolem 0:19 hod. na silnici B 15 u odbočky na S. spolu s přepravovanými čínskými státními příslušníky zadržen.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 3. 2011, pod sp. zn. 1307/2009–MOT–T/6, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. V posuzovaném případě Nejvyšší soud zjistil, že v dané věci již jednou rozhodl usnesením ze dne 24. 2. 2006, sp. zn. 11 Tcu 6/2006, a to na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 23. 1. 2006, sp. zn. 2884/2005–MO–M/5. Citovaným usnesením Nejvyšší soud návrhu vyhověl a rozhodl, že se údaje o shora citovaném odsouzení J. R. do evidence Rejstříku trestů České republiky zaznamenají.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud nyní projednávanému návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch