ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.16.2011.1
sp. zn. 11 Tvo 16/2011-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. července 2011 stížnost odsouzeného Ing. J. F. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2011, sp. zn. 1 To 15/2011, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost odsouzeného Ing. J. F. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. října 2010, sp. zn. 1 T 24/2010, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2. února 2011, sp. zn. 9 To 616/2010, byl Ing. J. F. pravomocně uznán vinným trestným činem pohrdání soudem podle §169b linea 1 tr. zák. a trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
Ještě v rámci odvolacího řízení vznesl odsouzený námitku podjatosti všech soudců senátu 9 To Krajského soudu v Praze, o níž Krajský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 2. února 2011, sp. zn. 9 To 616/2010, tak, že podle §30 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. ř. soudkyně senátu 9 To Mgr. Božena Maříková, JUDr. Marcela Macková a JUDr. Renata Humpová nejsou vyloučeny z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci Ing. J. F. vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 24/2010.
Proti tomuto usnesení podal odsouzený včas stížnost a současně (i před podáním této stížnosti) vznesl námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, včetně soudců senátu 1 To JUDr. Karla Šemíka, JUDr. Blanky Kozelkové, CSc., a JUDr. Vladimíra Vočky Ph.D., jemuž bylo projednání stížnosti obviněného podle rozvrhu práce přiděleno. Vrchní soud v Praze pak k jeho námitkám o podjatosti ve věci rozhodujících soudců rozhodl usnesením ze dne 2. června 2011, sp. zn. 1 To 15/2011, tak, že podle §31 odst. 1 tr. ř. soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Karel Šemík, JUDr. Blanka Kozelková, CSc., a JUDr. Vladimír Vočka Ph.D., nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci odsouzeného Ing. J. F., vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 24/2010, a o stížnosti odsouzeného proti usnesení Krajského soudu v Praze rozhodl vrchní soud stejným usnesením tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal odsouzený Ing. J. F. včas stížnost, v níž opětovně namítl podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Karla Šemíka, JUDr. Blanky Kozelkové, CSc., a JUDr. Vladimíra Vočky Ph.D. a soudkyň Krajského soudu v Praze Mgr. Boženy Maříkové a JUDr. Marcely Mackové, s odůvodněním, že všichni tito soudci byly před rokem 1989 členy KSČ. V této souvislosti odkázal na zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, podle nějž byla KSČ zločinnou a zavrženíhodnou organizací, jejíž činnost směřovala k potlačování lidských práv a demokratického systému. Stěžovatel se proti působení bývalých členů KSČ nejen v české justici dlouhodobě veřejně staví a k tomuto tématu publikoval řadu článků, dostupných mimo jiné na internetových stránkách www.k213.cz , z nichž četné pasáže jsou též obsahem projednávané stížnosti odsouzeného. Stěžovatel byl jedním z prvních, kteří se podepsali pod petici „Chceme justici bez komunistických soudců a státních zástupců“ dostupnou na internetových stránkách www.bezkomunistu.cz . Pro tyto své veřejně projevované názory byl postihován již před rokem 1989, o čemž Tv Nova natočila speciální pořad a rozsáhlý článek byl uveřejněn i v periodiku Reflex. V projednávané věci tedy podle mínění odsouzeného existují objektivní pochybnosti o nepodjatosti shora jmenovaných soudců, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2011, sp. zn. 1 To 15/2011, a to ve výroku jímž bylo podle §31 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že soudci JUDr. Šemík, JUDr. Kozelková, CSc., a JUDr.Vočka Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání jeho trestní věci, aby zrušil i související výrok, jímž byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze, a aby dále rozhodl, že všichni v úvodu jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze jsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení odsouzeného vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 24/2010.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že orgán činný v trestním řízení nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností nebo jí byly svědky. Za poměr k osobám ve smyslu tohoto ustanovení trestního řádu je pak třeba považovat poměr příbuzenský, švagrovský, poměr druha a družky, popř. úzký vztah přátelský nebo úzký vztah nepřátelský.
Pokud odsouzený v posuzované věci spatřuje podjatost soudců senátu 1 To Vrchního soudu v Praze, tj. JUDr. Karla Šemíka, JUDr. Blanky Kozelkové, CSc., a JUDr. Vladimíra Vočky Ph.D., v tom, že údajně byly členy KSČ, pak tyto jeho námitky jsou samy o sobě ve vztahu k posouzení jejich případné podjatosti právně irelevantní. Je třeba připomenout, že ani z ustanovení §60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/2010, neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v Komunistické straně Československa v období před 17. 11. 1989. K tomu srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2011, sp. zn. 11 Nd 52/2011, a sp. zn. 11 Nd 68/2011.
Protože odsouzený jiné důvody podjatosti senátu 1 To Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Karel Šemík, JUDr. Blanka Kozelková, CSc., a JUDr. Vladimír Vočka Ph.D. neuvedl, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost odsouzeného shledat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Pokud stížnost odsouzeného obsahuje též námitky proti soudkyním Krajského soudu v Praze Mgr. Boženě Maříkové a JUDr. Marcele Mackové, Nejvyššímu soudu o těchto námitkách rozhodovat nepřísluší, a to ani jako soudu druhého stupně. O námitkách odsouzeného proti těmto soudkyním již bylo pravomocně rozhodnuto, a to právě napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2011, sp. zn. 1 To 15/2011.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík