ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1252.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 1252/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. Z. Z. , zastoupeného Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, proti povinným 1) E. D. , 2) J. P. a 3) P. P. , všem zastoupeným JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 18, pro 9.612.179,- Kč s příslušenstvím, prodejem spoluvlastnických podílů na nemovitostech, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 Nc 547/2005, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2010, č. j. 16 Co 112/2010 - 506, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud napadeným rozhodnutím k odvolání povinných potvrdil usnesení pověřeného soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9, ze dne 14. 10. 2009, č. j. 085 Ex 46/05-467, jímž udělil vydražiteli (oprávněnému) příklep na spoluvlastnických podílech povinných na tam specifikovaných nemovitostech v k.ú. Loučovice za nejvyšší podání ve výši 7.200.000,- Kč, a zároveň stanovil vydražiteli lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení s tím, že na toto nejvyšší podání se započítává jím složená jistota v částce 1.000.000,- Kč. Dospěl k závěru, že v dané věci nedošlo k žádným pochybením specifikovaným v §336k odst. 3 o. s. ř., přičemž povinní ani žádné takové pochybení nenamítali. Pokud jde o jejich námitku, spočívající v tom, že soudní exekutor nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu vyslovený v jeho usnesení ze dne 3. 3. 2009, č. j. 16 Co 58/2009 - 369, v tom směru, že nařídil nový termín dražebního jednání, ačkoli měl vyčkat rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu povinných na zastavení exekuce, pak tento tvrzený nedostatek byl v průběhu řízení odstraněn. Obvodní soud pro Prahu 10 totiž usnesením ze dne 29. 5. 2009, č. j. 49 Nc 547/2005 - 402, zamítl návrhy povinných na zastavení exekuce zcela i na částečné zastavení exekuce a k jejich odvolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2010, č. j. 16 Co 343/2009 - 473, usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku o návrhu na úplné zastavení exekuce potvrdil a změnil je pouze tak, že zastavil exekuci vedenou srážkami z důchodu povinného a jinak - pokud šlo o návrhy povinných na částečné zastavení exekuce, týkající se provádění exekuce jinými způsoby než prodejem nemovitosti (která byla předmětem usnesení o příklepu) - je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pochybení soudního exekutora tak podle odvolacího soudu nemělo za následek nesprávné rozhodnutí o příklepu (uvedená námitka povinných by byla úspěšná pouze v případě, že by došlo k úplnému zastavení exekuce, případně k zastavení exekuce prodejem nemovitosti, která byla předmětem dražebního jednání). Nedůvodnými shledal i námitky povinných o podjatosti znalce a chybně stanovené ceně dražených nemovitostí (kterou dovozovali i s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 384/08), neboť o osobě znalce již pravomocně rozhodl soudní exekutor tak, že není vyloučen (přičemž tato námitka nemůže obstát i vzhledem k tomu, že usnesení o ceně již nabylo právní moci), a jím vypracovaný znalecký posudek byl v rámci přezkumu o ceně přezkoumán odvolacím soudem, který jej shledal správným (znalec stanovil celkovou cenu nemovitostí částkou 24.000.000,- Kč), a nebylo proto třeba vyžadovat revizní znalecký posudek. Citovaný nález Ústavního soudu na danou věc nedopadá, neboť se vyjadřuje k ústavně konformní interpretaci ustanovení zákona o veřejných dražbách; jde tedy o postup zcela odlišný od postupu při ocenění nemovitosti v exekuci prodejem nemovitostí ve smyslu §335 a násl. o. s. ř. Za nesprávnou městský soud označil rovněž námitku povinných, že cenu dražené nemovitosti nebylo nutno snižovat na částku 7.200.000,- Kč (vyvolávací cenu) a že dražba nemovitosti byla nadbytečná s ohledem na spor probíhající mezi účastníky o vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti u Okresního soudu v Českém Krumlově, jelikož to byli právě povinní, kteří tím, že dobrovolně nesplnili povinnost uloženou jim vykonatelným rozhodnutím, zapříčinili exekuční prodej svých spoluvlastnických podílů a znemožnili tím řádné pokračování v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Namítaná okolnost, zda došlo či nedošlo ke zveřejnění termínu dražby na internetových stránkách soudního exekutora, není pro posouzení zákonnosti dražby podstatná, neboť „exekutor svoji zákonnou povinnost podle §66 odst. 6 exekučního řádu“ splnil tím, že dražební vyhlášku, stejně jako usnesení o změně termínu dražby, vyvěsil na své úřední desce a řádně doručil osobám uvedeným v §336c o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podali povinní dovolání „z důvodu, že postupem soudního exekutora došlo k porušení jejich práv“. Stejně jako v odvolání namítají, že soudní exekutor nemohl dražební jednání nařídit „a tedy ani dražit“, a to s ohledem na závazný právní názor uvedený v usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2009, č. j. 16 Co 58/2009 - 369; nesouhlasí proto s názorem odvolacího soudu, že tento tvrzený nedostatek byl v průběhu řízení odstraněn tím, že dodatečně až po konané dražbě a po podaném odvolání bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že „návrhy na částečné zastavení exekuce byly zamítnuty“. Pokud pak jde o jimi vznesenou námitku podjatosti znaleckého ústavu DOLMEN servis s.r.o., dovolatelé poukazují na to, že proti usnesení soudního exekutora, jímž rozhodl, že znalecký ústav není vyloučen, není žádný opravný prostředek, a proto je nesprávný názor odvolacího soudu, že podjatost nebyla shledána a že tato námitka nemůže obstát ani proto, že usnesení o ceně vydané na základě znaleckého posudku nabylo právní moci. Znovu opakují, že uplatnil-li tento znalecký ústav v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem sám námitku podjatosti, a to „s poukazem na svoji podnikatelskou angažovanost v regionu“, pro niž by mohly být při soudních sporech její závěry zpochybněny, pak je nepochybné, že „ve stejném vztahu k nemovitostem a účastníkům musela být tato společnost i v době vypracování znaleckých posudků v rámci exekučního řízení“. Dovolatelé jsou proto přesvědčeni, že námitka podjatosti byla důvodná, přičemž podjatost „se projevila i v ceně dražené nemovitosti, což mělo vliv na provedený příklep“. Opětovně též namítají, že soudní exekutor konanou dražbu dostatečně nezveřejnil, což vedlo k tomu, že se přihlásil jen jediný zájemce (oprávněný), a nesouhlasí též s názorem odvolacího soudu, že dražební vyhláška jako usnesení o změně termínu dražby bylo zveřejněno na úřední desce exekutora, neboť obvykle je úřední deska nejen v sídle exekutora, ale i na jeho internetových stránkách, „když navíc nebylo prokázáno, že by tomu tak bylo“. Dále dovolatelé nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že cena nemovitostí byla určena správně, přičemž výhrady mají i k jejímu snížení pro účely dražby, a správný není ani názor, že svou povinnost dobrovolně nesplnili, neboť vedle uplatněné námitky započtení navrhovali, že předmětné nemovitosti oprávněnému poskytnou na úhradu dluhu, což ten odmítl, neboť jeho cílem bylo získat je za co nejnižší cenu. Dále poukazují na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 384/08, neboť závěry v něm uvedené dopadají i na danou věc. Navrhli, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.) a dospěl k závěru, že dovolání podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soudní exekutor (soud prvního stupně) rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí (exekuci), je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. §336k odst. 3 o. s. ř.), je použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (pojmově) vyloučeno a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolatelé žádné otázky, jež by měly činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezili, a ani hodnocením námitek v něm obsažených k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
Podle §336k odst. 3 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 15. srpna 2011, sp. zn. 20 Cdo 108/2010, uvedl, že „jedním z důvodů porušení zákona při provádění dražby je skutečnost, že soud či soudní exekutor neodročil dražební jednání, ačkoliv tak učinit měl,“ a že „samotné podání návrhu na zastavení exekuce není vždy důvodem k odročení dražebního jednání; k jeho odročení je však třeba přistoupit vždy, jestliže je pravděpodobné, že návrhu soud vyhoví“.
V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 29. 5. 2009 , č. j. 49 Nc 547/2005 - 402, zamítl návrhy povinných na částečné i úplné zastavení exekuce a že k jejich odvolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2010, č. j. 16 Co 343/2009 - 473, usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku o návrhu na úplné zastavení exekuce potvrdil a změnil je pouze tak, že zastavil exekuci vedenou srážkami z důchodu povinného, a jinak - pokud šlo o návrhy povinných na částečné zastavení exekuce, týkající se provádění exekuce jinými způsoby než prodejem nemovitostí (která byla předmětem usnesení o příklepu) - je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
I když tedy pověřený soudní exekutor provedl dražební jednání, při němž udělil příklep vydražiteli, dne 14. 10. 2009, tedy dříve, než odvolací soud (dne 8. 1. 2010) rozhodl o návrhu povinných na částečné a úplné zastavení exekuce, a postupoval tak v rozporu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v jeho usnesení ze dne 3. 3. 2009, č. j. 16 Co 58/2009 - 369, v tom směru, že nařídil nový termín dražebního jednání, ačkoli měl vyčkat pravomocného rozhodnutí soudu o návrhu povinných na částečné a úplné zastavení exekuce, nemohla tato skutečnost mít za následek porušení zákona ve smyslu §336k odst. 3 věty první o. s. ř., jestliže návrh povinných na úplné zastavení exekuce byl pravomocně zamítnut a k jeho částečnému zastavení došlo jen ohledně jiných způsobů provádění exekuce než prodejem spoluvlastnických podílů na nemovitostech, jež byly předmětem dražby. Tato námitka povinných by byla úspěšná pouze v případě, že by došlo k úplnému zastavení exekuce, případně k zastavení exekuce prodejem spoluvlastnických podílů na nemovitostech, které byly předmětem dražebního jednání, jak odvolací soud dovodil.
Přípustnost dovolání podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nejsou způsobilé založit ani ostatní námitky v něm uvedené, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Řízení o výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitosti (spoluvlastnických podílů na nemovitosti) je rozděleno do několika relativně samostatných fází [1) nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, a určení výsledné ceny, 3) vydání dražební vyhlášky, 4) prodej nemovitosti v dražbě, 5) rozvrh rozdělované podstaty], v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení a současně vylučuje možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006, ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 20 Cdo 901/2008).
V projednávané věci rozhodl o povinnými vznesené námitce podjatosti znaleckého ústavu DOLMEN servis s.r.o. pověřený soudní exekutor usnesením ze dne 30. 9. 2009, č. j. 085 EX 46/05 - 455, které nabylo právní moci dne 13. 10. 2009. Usnesení o ceně ze dne 5. 10. 2006, č. j. 085 EX 46/05 - 128, bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 5. 2007, č. j. 16 Co 123/2007 - 161, pravomocným dne 2. 7. 2007. Výsledná cena spoluvlastnických podílů povinných na nemovitostech v něm byla stanovena v souladu se závěry posudku znaleckého ústavu ze dne 25. 11. 2005, č. 2887-237/2005, ve výši 9.600.000,- Kč. Dražební vyhláška ze dne 9. 7. 2007, č. j. 085 EX 46/05 - 202, byla k odvolání povinných usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2007, č. j. 16 Co 344/2007 - 306, zrušena, neboť od vydání usnesení o ceně uběhl jeden rok a od vypracování znaleckého posudku roky dva a za této situace tak nebylo dle odvolacího soudu možné bez dalšího z usnesení o ceně vycházet, když v dražební vyhlášce musí být uvedena výsledná cena, která odpovídá změněným poměrům. V návaznosti na toto usnesení městského soudu požádal soudní exekutor ustanoveného znalce o vypracování nového znaleckého posudku. Následně vydaná dražební vyhláška ze dne 17. 12. 2008, č. j. 085 EX 46/05 - 333, jež opět uvádí výslednou cenu dražených spoluvlastnických podílů na nemovitosti ve výši 9.600.000,- Kč a stanoví nejnižší podání ve výši dvou třetin výsledné ceny spoluvlastnických podílů na nemovitostech, tj. částkou 6.400.000,- Kč (přičemž výsledná cena spoluvlastnických podílů povinných na nemovitostech v něm byla stanovena v souladu se závěry nového posudku znaleckého ústavu ze dne 11. 3. 2008, č. 3649-109/2008), byla k odvolání povinných usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2009, č. j. 16 Co 58/2009 - 369, pravomocným dne 9. 4. 2009, změněna tak, že výsledná cena spoluvlastnického podílu ve výši ½ vzhledem k celku činí 10.800.000,- Kč a nejnižší podání se stanoví částkou 7.200.000,- Kč.
Namítají-li tedy nyní povinní znovu, že jejich námitka podjatosti znaleckého ústavu byla důvodná, a vyjadřují-li dále nesouhlas s cenou spoluvlastnických podílů na nemovitosti, jak ji stanovil znalec a poté usnesení soudního exekutora ze dne 5. 10. 2006, č. j. 085 EX 46/05 - 128 (potvrzené usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 5. 2007, č. j. 16 Co 123/2007 - 161, pravomocným dne 2. 7. 2007), z níž se odvíjí i výše nejnižšího podání uvedeného v dražební vyhlášce (§336e odst. 1 o. s. ř.), pak takové námitky v této fázi řízení již zohlednit nelze, neboť je jimi zpochybňována správnost řešení v předcházející fázi již najisto postavených (rozhodnutých) otázek, a sice určení výsledné ceny spoluvlastnických podílů na nemovitosti, od níž se výše nejnižšího podání odvíjí, případně určení výše nejnižšího podání v dražební vyhlášce (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. 20 Cdo 259/2010). Z těchto důvodů je též nepřípadný odkaz dovolatelů na nález Ústavního soudu ze dne 30. září 2009, sp. zn. III. ÚS 384/08 (který se vyjadřuje k ústavně konformní interpretaci ustanovení zákona o veřejných dražbách).
Zpochybňují-li dovolatelé zjištění odvolacího soudu, že soudní exekutor dražební vyhlášku, stejně jako usnesení o změně termínu dražby, vyvěsil na své úřední desce a řádně doručil osobám uvedeným v §336c o. s. ř., uplatňují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř.; k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem [a podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.] se však nepřihlíží (srov. §237 odst. 3 o. s. ř.). Jen pro úplnost lze uvést, že exekuční řád neukládá pověřenému soudnímu exekutorovi zveřejňovat dražební vyhlášky způsobem umožňujícím dálkový přístup [k tomu srov. §125 odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 exekučního řádu].
Pokud pak dovolatelé nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že svou povinnost dobrovolně nesplnili, neboť „vedle uplatněné námitky započtení navrhovali, že předmětné nemovitosti oprávněnému poskytnou na úhradu dluhu, což ten odmítl“, pak ani tato námitka není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť oprávněný podal návrh na nařízení exekuce právě z důvodu, že povinní dobrovolně nesplnili povinnost uloženou jim pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 9. 2002, č. j. 10 C 208/94 - 362, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2004, č. j. 39 Co 418/2003 - 449.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu