Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.03.2011, sp. zn. 20 Cdo 1354/2009 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1354.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1354.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1354/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Českomoravské záruční a rozvojové banky , a. s. , se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská 964/4, identifikační číslo 448 48 943, zastoupené Mgr. Tomášem Hrdinou, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 92, proti povinným 1/ Mgr. I. D. a 2/ I. D. , pro 613 398,88 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 96 Nc 5641/2007, o dovolání povinného 1/ proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2008, č. j. 20 Co 173/2008-18, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 23. 10. 2007, č. j. 96 Nc 5641/2007-6, kterým městský soud nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2007, č. j. 22 Sm 381/2005-27, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 613 398,88 Kč a nákladů předcházejícího řízení 73 163,40 Kč na majetek povinných společně a nerozdílně exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Dobeše. Uzavřel, že podkladový směnečný platební rozkaz je vykonatelný, neboť byl dne 23. 5. 2007 doručen oběma povinným, o čemž svědčí vlastnoruční podpis na doručenkách. Usnesení odvolacího soudu napadl první povinný (jenž doložil právnické vzdělání) dovoláním, v němž namítá, že směnečný platební rozkaz jemu ani jeho manželce nebyl nikdy doručen, proto také proti němu nemohli vznést námitky. Zpochybňuje správnost exekučního titulu, který směřuje jen vůči nim jako ručitelům, nikoliv však vůči dlužníkovi společnosti LIGNOBETON a. s. Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitky dovolatele směřují do skutkových závěrů, navíc soudy se s nimi již náležitě vypořádaly. Protože napadené usnesení nemá po právní stránce zásadní význam, navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl. Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež se při posuzování přípustnosti dovolání ve věci návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) užije obdobně (§238a odst. 2 o. s. ř., §130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem je tedy jen důvod vyjádřený ustanovením §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních), kterým lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Povinný netvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, a ani hodnocením námitek v něm obsažených nelze k tomuto závěru dospět. Dovolatel zpochybnil závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je vykonatelné. Jde o závěr právní, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že zásilka s podkladovým rozhodnutím byla povinnému řádně doručena. (což vzal odvolací soud za prokázané zejména doručenkou obsahující podpis povinného 1/ i povinné 2/). Nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění lze namítat jen prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3 či §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., které však přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezaloží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7 ročníku 2004 pod č. 132). Dovolatel tedy zpochybnil (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu k tomu určeným důvodem (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), avšak učinil tak způsobem neregulérním, neboť závěr o nevykonatelnosti buduje na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž v souladu s procesními pravidly dospěl odvolací soud. Skutkové námitky však, jak již bylo uvedeno, nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, takže i právní závěry, které z nich dovolatel vyvozuje, jsou pro účely dovolacího přezkumu bezcenné. Nedůvodná je i námitka, jíž dovolatel zpochybňuje věcnou správnost exekučního titulu, neboť tu již v exekučním řízení přezkoumávat nelze; obsahem podkladového rozhodnutí je exekuční soud vázán a je povinen z něj vycházet (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.). Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. března 2011 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/23/2011
Spisová značka:20 Cdo 1354/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1354.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Vykonatelnost rozhodnutí
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§237 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25