ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1734.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1734/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Pozemní stavby Třebíč, s.r.o. , se sídlem v Třebíči, Hrotovická 169, identifikační číslo osoby 489 07 103, zastoupené JUDr. Františkem Sochorem, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána 10, proti povinné J. F. , identifikační číslo osoby 499 54 920, zastoupené Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem ve Znojmě, Dolní Česká 354/32, pro 308.191,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 Nc 4247/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2007, č. j. 26 Co 437/2006 - 189, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 21. 12. 2005, č. j. Nc 4247/2002 - 135, rozhodl, že rozdělovaná podstata 2.482.785,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí přihlášená pohledávka soudního exekutora JUDr. Roberta Pazáka ve výši 475.632,90 Kč k hotovému zaplacení (výrok I.) a dále, že „ohledně zbývající částky 2.007.152,10 Kč se zatím nerozvrhuje a soud vyzývá povinnou, aby do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení podala návrh podle ustanovení §267a odst. 1 o. s. ř. u Okresního soudu ve Znojmě na určení, že zástavní právo zapsané na listu vlastnictví č. 2.356,- Kč pro katastrální území Ostrov nad Ohří, okres Karlovy Vary u Katastrálního úřadu v Karlových Varech, k nemovitostem v části obce Ostrov budově č.p. 1290 na p.č. St. 102 a pozemku parc. č. St. 102 zapsané podle listiny „dohoda o omezení převodu nemovitostí RIII 773/1992“ POLVZ: 459/1998 Z-13900459/1998-403 není, případně zaniklo promlčením“ (výrok II.).
K odvolání povinné proti výroku, jímž soud prvního stupně vyzval povinnou, aby do 30ti dnů od právní moci usnesení podala návrh podle ustanovení §267a odst. 1 o. s. ř. (výrok II.), Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 10. 2007, č. j. 26 Co 437/2006 -189, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „povinná se vyzývá, aby do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu ve Znojmě proti společnosti Apston Capital Ltd., se sídlem 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Dublin, Irsko, IČ 408579, žalobu na určení, že zástavní právo na pozemku p. č. St. 102 a budově č. p. 1290, postavené na pozemku p. č. St. 102, vše nemovitostech nacházejících se v katastrálním území Ostrov nad Ohří, zajišťující pohledávku společnosti Apston Capital Ltd. vůči dlužníku JOFRA spol. s r. o., se sídlem v Ostrově, Staré náměstí 1290, ve výši 13,000.000,- Kč, bylo promlčeno“ s tím, že „o rozvrhu zbývající části rozdělované podstaty ve výši 2,007.152,10 Kč bude rozhodnuto při dalším rozvrhovém jednání“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, v němž odvolacímu vytýká, že se nezabýval jejími námitkami ohledně neplatnosti zástavní smlouvy, na jejímž základě má být uspokojena „předmětná“ pohledávka, a že povinnou zcela bezdůvodně vyzval k podání určovací žaloby, neboť uvedená pohledávka je promlčená. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §238, §238a a §239 o. s. ř., jež upravují přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, není dovolání přípustné proto, že usnesení, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž soud prvního stupně vyzval povinného, aby podal návrh podle ustanovení §267a odst. 1 o. s. ř., s tím, že o rozvrhu bude rozhodnuto při dalším rozvrhovém jednání, v jejich taxativních výčtech není uvedeno; o usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. f) o. s. ř.] se přitom v dané věci nejedná, neboť z výrokové části usnesení odvolacího soudu jasně vyplývá, že o rozvrhu bude rozhodnuto (až) při dalším rozvrhovém jednání.
Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud vyzve povinného, aby podal návrh podle ustanovení §267a odst. 1 o. s. ř., není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť povinná s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. ledna 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu