Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2011, sp. zn. 20 Cdo 3397/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3397.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3397.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 3397/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Pražské energetiky, a.s. , se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, identifikační číslo osoby 601 93 913, proti povinnému K. H. , zastoupenému JUDr. Alenou Mrázkovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Pernerova 11, pro 14.406,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 Nc 1284/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 30. ledna 2008, č. j. 15 Co 40/2008 - 51, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Shora označeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře potvrdil usnesení ze dne 7. 12. 2007, č. j. 5 Nc 1284/2004 - 38, jímž Okresní soud v Pelhřimově zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 30. 3. 2004, č. j. 5 Nc 1284/2004 - 9, a kterým okresní soud rozhodl o nákladech řízení o zastavení exekuce, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud předně konstatoval, že v exekučním řízení není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Nepřisvědčil rovněž námitkám povinného, že mu nebyl exekuční titul doručen, neboť již soud prvního stupně měl z doručenky tohoto soudu, která byla založena v nalézacím spise a která obsahuje podpis povinného, za prokázané, že exekuční titul byl povinnému do vlastních rukou doručen dne 16. 11. 2000 na jeho tehdejší adresu Praha 4, Doudlebská 10/1320. O tom, že by podpis povinného byl zfalšován, podle odvolacího soudu nesvědčí žádné okolnosti. Dne 16. 4. 2008 podal povinný, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, u Obvodního soudu pro Prahu 4 podání označené jako „odvolání“, které adresoval Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím „soudu I. stupně“ a z jehož obsahu vyplývá, že jím mínil podat dovolání proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu (které mu bylo doručeno dne 8. 2. 2011), avšak toto podání nesplňovalo náležitosti mimořádného opravného prostředku. Dne 9. 3. 2011 podal povinný u Okresního soudu v Pelhřimově dovolání proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu, v němž současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Okresní soud v Pelhřimově usnesením ze dne 1. 7. 2011, č. j. 5 Nc 1284/2004 - 84, jež nabylo právní moci dne 27. 7. 2011, ustanovil povinnému k ochraně jeho zájmů v této věci pro dovolací řízení zástupkyní advokátku JUDr. Annu Mrázkovou. Podáním ze dne 18. 8. 2011, doručeným Okresnímu soudu v Pelhřimově dne 29. 8. 2011, sdělila ustanovená zástupkyně povinného k výzvě usnesením Okresního soudu v Pelhřimově usnesením ze dne 15. 8. 2011, č. j. 5 Nc 1284/2004 - 90, že na základě jednání s povinným, o kterém byl pořízen zápis, jenž je přílohou tohoto podání, povinný dovolání dále nedoplňuje. Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první, o. s. ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vadu podání může dovolatel odstranit do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout. Jak vyplývá z obsahu spisu, povinný podal dne 16. 4. 2008 u Obvodního soudu pro Prahu 4 a dne 9. 3. 2011 u Okresního soudu v Pelhřimově dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které mu bylo doručeno až dne 8. 2. 2011, avšak tato podání vykazovala vady (postrádala náležitosti, důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů). Vady dovolání nebyly odstraněny ani dodatečně, když ze sdělení ustanovené zástupkyně povinného ze dne 18. 8. 2011 vyplývá, že „na základě jednání s panem Holečkem, o kterém byl pořízen zápis, povinný dovolání dále nedoplňuje“. Protože v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky dovolání pokračovat, Nejvyšší soud vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. října 2011 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/21/2011
Spisová značka:20 Cdo 3397/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3397.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§43 odst. 2 o. s. ř.
§241b odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25