ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4617.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 4617/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Ing. A. P. , zastoupené Mgr. Miroslavem Kovářem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 2463, proti povinnému L. P. , za účasti vydražitele F. M. , zastoupeného JUDr. Stanislavem Knotkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Kvítková 1569, pro 58.390,50 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 22 Nc 851/2002, o dovolání vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2009, č. j. 26 Co 796/2008 - 93, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2009, č. j. 26 Co 796/2008 - 93, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně pravomocným usnesením ze dne 25. 9. 2009 , č. j. 26 Co 797/2008 - 91, změnil usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Zlín JUDr. Martina Růžičky ze dne 12. 10. 2004, č. j. Ex 2306/02-105 [jímž pro opožděnost odmítl odvolání povinného proti svému usnesení ze dne 7. 9. 2004, č. j. Ex 2306/02-76 (správně č. j. Ex 2306/02-75), kterým exekutor udělil příklep vydražiteli k nemovitostem povinného] tak, že odvolání povinného proti usnesení exekutora ze dne 7. 9. 2004, č. j. Ex 2306/02-75 , se neodmítá. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil závěrem, že doručil-li soudní exekutor usnesení o příklepu povinnému a nikoliv jeho tehdejšímu zástupci JUDr. Petru Jaškovi, advokátovi s procesní plnou mocí, která byla založena do spisu dne 5. 6. 2003 (a jejíž odvolání bylo soudu sděleno podáním povinného ze dne 12. 7. 2005), jednalo se o doručení neúčinné , s nímž zákon nespojuje žádné procesní účinky, a nelze proto uzavřít, že odvolání bylo podáno opožděně - po uplynutí lhůty, která povinnému k učinění tohoto úkonu příslušela (§204 odst. 1, §254 odst. 1, §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Napadeným usnesením ze dne 25. září 2009 , č. j. 26 Co 796/2008 - 93, Krajský soud v Brně změnil usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 7. 9. 2004 , č. j. Ex 2306/02-75, tak, že vydražiteli se k nemovitostem povinného - budově č.p. 1412 na pozemku p.č. st. 1710/1 a pozemku p.č. st. 1710/1 v katastrálním území Zlín, obec Zlín, příklep neuděluje . Odvolací soud s poukazem na závěr uvedený v usnesení ze dne 25. 9. 2009 , č. j. 26 Co 797/2008 - 91, uzavřel, že doručení usnesení soudního exekutora ze dne 7. 5. 2004, č. j. Ex 2306/02-53, o určení ceny předmětných nemovitostí , povinnému - za situace, kdy měl zástupce s procesní plnou mocí - nelze považovat za účinné , a není tedy způsobilé vyvolat procesní důsledky, které s doručením rozhodnutí procesní předpisy spojují. Jestliže nařízení dražebního jednání předpokládá, že dříve vydané usnesení o ceně nemovitostí nabylo právní moci, pak tento nedostatek v postupu soudního exekutora je takovou vadou vztahující se k nařízení dražebního jednání, která neumožňuje jiný postup, než usnesení o udělení příklepu změnit tak, že se příklep neuděluje (§336k odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., §69 zákona č. 120/2001 Sb.).
Dalším usnesením ze dne 29. 9. 2009 , č. j. 26 Co 793/2008 - 96, pak Krajský soud v Brně zrušil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 12. 2004, č. j. 22 Nc 851/2002 - 47, jímž rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty v částce 533.598,70 Kč, získané prodejem shora označených nemovitostí povinného, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že řízení před soudem prvního stupně je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že k datu jeho vydání nenabylo usnesení o příklepu právní moci (§336k odst. 1, §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., §159, §167 odst. 2, §254 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebylo doručeno zástupci povinného (JUDr. Petru Jaškovi, advokátovi) s procesní plnou mocí, založenou do spisu dne 5. 6. 2003, kterou povinný vypověděl, což oznámil podáním ze dne 12. 7. 2005.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 25. září 2009 , č. j. 26 Co 796/2008 - 93, podal vydražitel dovolání z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť má za to, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel je především přesvědčen o tom, že povinným podané odvolání, k němuž ani nebyl subjektivně legitimován, proti usnesení soudního exekutora ze dne 7. 9. 2004, č. j. Ex 2306/02-75 , mělo být jako opožděně podané odmítnuto. Ustanovení §336k o. s. ř. (i ve znění účinném do 30. 9. 2004) totiž upravuje legitimaci k podání odvolání proti usnesení o příklepu i běh lhůty pro odvolání jinak než stanoví obecná úprava podle §201 a §204 o. s. ř., která se tak nepoužije (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1256/99, sp. zn. 20 Cdo 3709/2007). Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinný je subjektivně oprávněn k podání odvolání proti usnesení o příklepu tehdy, byl-li přítomen při dražebním jednání a proti udělení příklepu vznesl námitky, nebo v případě, že mu nebyla doručena dražební vyhláška, a z tohoto důvodu se nezúčastnil dražebního jednání. Vzhledem k tomu, že povinný se dražby konané dne 7. 9. 2004 nezúčastnil (a tedy ani nevznesl žádné námitky), přichází v úvahu legitimace povinného k podání odvolání pouze z druhého důvodu; v takovém případě ovšem lhůta k podání odvolání povinnému neběží ode dne doručení usnesení o příklepu, nýbrž ve smyslu §336k odst. 2, věty druhé o. s. ř. již ode dne dražby. Povinný však v odvolání netvrdil, že mu dražební vyhláška nebyla doručena a že se tedy z tohoto důvodu nezúčastnil dražebního jednání (dražební vyhláška mu byla doručena do vlastních rukou dne 23. 7. 2004). I kdyby však povinný tuto okolnost tvrdil (či by soud považoval s ohledem na absenci doručení dražební vyhlášky zástupci povinného její doručení povinnému za neúčinné), nepodal odvolání včas, neboť patnáctidenní lhůta pro jeho podání běžela ode dne konání dražby a skončila dne 22. 9. 2004 (k tomu dovolatel dále poznamenává, že usnesení soudního exekutora obsahuje správné poučení o odvolání, včetně odvolací lhůty v souladu s §336k odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud ovšem v napadeném rozhodnutí tyto skutečnosti nezohlednil. Dále dovolatel namítá, že povinný v odvolání, které vedlo k vydání napadeného usnesení, neuplatnil námitku, že usnesení o určení ceny nemovitostí nenabylo právní moci. Pokud tedy odvolací soud přesto usnesení soudního exekutora o udělení příklepu změnil výhradně z tohoto povinným neuplatněného důvodu, přihlédl ke skutečnosti, která v odvolání uplatněna nebyla, a takový postup odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. jeho usnesení sp. zn. 20 Cdo 2207/2004 či sp. zn. 20 Cdo 5288/2007). Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Povinný ve svém písemném vyjádření k dovolání zejména uvedl, že námitky v dovolání nejsou podle jeho názoru správné, že odvolání proti usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, které mu bylo doručeno dne 29. 9. 2004, mohl podat (za předpokladu jeho řádného doručení jeho tehdejšímu právnímu zástupci) do 14. 10. 2004, že je podal dne 12. 10. 2004 a že pochybení soudního exekutora při doručování usnesení o určení ceny nemovitostí je vadou uvedenou v §229 odst. 3 o. s. ř., na kterou odkazuje §212a odst. 5 o. s. ř., k níž odvolací soud musí přihlédnout, i když není žádným z účastníků tvrzena. Navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně bezdůvodné odmítnuto.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po zjištění, že bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, a že je přípustné podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., dospěl po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu k závěru, že dovolání je důvodné.
Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jež spočívá v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Podle §254 odst. 4 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009 (§254 odst. 6 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009) lze v odvolání uvádět nové skutečnosti a důkazy.
V usnesení ze dne 30. června 2005, sp. zn. 20 Cdo 2207/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 166/2005, Nejvyšší soud formuloval závěr, že k novým skutečnostem odvolací soud přihlédne v řízení ve věci výkonu rozhodnutí nebo exekuce jen tehdy, byly-li v odvolacím řízení uplatněny (§212a odst. 3, §254 odst. 4 o. s. ř.). V odůvodnění tohoto usnesení Nejvyšší soud vysvětlil, že ačkoli lze v odvolacím řízení ve věcech výkonu rozhodnutí či exekucí uvádět novoty, nemůže k nim odvolací soud přihlížet bez dalšího, ze své procesní iniciativy či úřední povinnosti, aniž by se jich dovolal účastník řízení. Týž názor zastává odborná literatura (k tomu srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1372, vysvětlivka č. 7, s. 1126, druhý odstavec), kde se uvádí, že je vyloučeno, aby odvolací soud při svém rozhodování zohlednil skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny za řízení před soudem prvního stupně, jestliže se jich žádný z účastníků v průběhu odvolacího řízení nedovolal, i kdyby jinak vyšly (až) za odvolacího řízení najevo (dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 5288/2007, na něž poukázal dovolatel).
V souzené věci však povinný v odvolání proti usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 7. 9. 2004 , č. j. Ex 2306/02-75, uplatnil - a krajský soud to také ve druhém odstavci druhé strany svého usnesení (č.l. 94 spisu) výslovně uvádí - skutečnosti jiné (namítal, že „soudním exekutorem bylo nařízeno dražební jednání za situace, kdy nebylo rozhodnuto o dříve podaném návrhu na odklad provedení exekuce, a že dražební vyhláška nebyla uveřejněna způsobem v místě obvyklým, jak předpokládají ustanovení zákona č. 26/2000 Sb.“), než námitku, že usnesení soudního exekutora o určení ceny předmětných nemovitostí nebylo doručeno jeho tehdejšímu zástupci, jemuž udělil procesní plnou moc; krajský soud přesto usnesení soudního exekutora změnil výhradně z tohoto (odvolatelem neuplatněného) důvodu, jenž kvalifikoval jako porušení zákona ve smyslu ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř.
Tím, že krajský soud přihlédl ke skutečnosti, která v odvolání uplatněna nebyla, zatížil řízení vadou, jež mohla mít - a v souzené věci měla - za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle §243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první o. s. ř.), aniž se mohl zabývat dalšími námitkami v dovolání, jelikož usnesení odvolacího soudu ze dne 25. 9. 2009 , č. j. 26 Co 797/2008 - 91, jímž rozhodl, že odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora ze dne 7. 9. 2004, č. j. Ex 2306/02-75 , se neodmítá, nabylo právní moci.
V dalším řízení o přezkumu usnesení soudního exekutora ze dne 7. 9. 2004 , č. j. Ex 2306/02-75, se odvolací soud bude zabývat námitkami povinného, které uplatnil v odvolání proti tomuto rozhodnutí (uvedenými shora), a dále rovněž i dalšími povinným uplatněnými námitkami, že vydražitelem předmětu dražby se stal licitátor dražby a že soudní exekutor rozhodl v rozporu s §322 o. s. ř., neboť exekuce se týká nemovitostí, které povinný potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, o nichž se krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí ani nezmínil.
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§243d odst. 1, část první věty za středníkem o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu