ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.5105.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5105/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné České republiky - Okresního soudu v Blansku , se sídlem v Blansku, Hybešova 457/5, identifikační číslo osoby 000 25 054, proti povinnému J. H. , zastoupenému Mgr. Čestmírem Sekaninou, advokátem se sídlem v Boskovicích, 17. listopadu 19, pro 7.303,50 Kč, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 Nc 3452/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. září 2008, č. j. 12 Co 878/2008 - 12, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Shora označeným usnesením krajský soud odmítl podle §44 odst. 10 zákona
č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a změně
dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), ve znění účinném do 31. 10. 2009,
odvolání povinného proti usnesení ze dne 6. 12. 2007, č. j. 9 Nc 3452/2007 - 3,
kterým Okresní soud v Blansku nařídil podle „rozsudku“ (správně usnesení) Okresního soudu v Blansku ze dne 17. 1. 2005, č. j. E 1197/99 - 119, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 7.303,50 Kč a pro náklady exekuce, jejichž výše bude určena exekutorem, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Lubomíra Zálešáka, Exekutorský úřad Brno-venkov. Krajský soud dospěl k závěru, že odvolání povinného neobsahuje žádné námitky, jež by zpochybňovaly splnění předpokladů pro nařízení exekuce, proto je odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání (doplněné ustanoveným zástupcem), jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nesouhlasí s tím, jak odvolací soud posoudil jeho odvolání, když v něm napadl právě vznik exekučního titulu. Je přesvědčen, že na jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, doručenou Okresnímu soudu v Blansku dne 7. 4. 2005, tj. po vydání exekučního titulu, lze s ohledem na její obsah nahlížet jako na odvolání proti exekučnímu titulu. Uvádí, že ze zdravotních důvodů nemohl uvedenou žádost o osvobození od soudních poplatků „(odvolání)“ podat dříve než 4. 4. 2005 a tedy byla dle jeho názoru splněna podmínka, kterou „uvádí §58 o. s. ř., a tedy zmeškání lhůty bylo z omluvitelných důvodů“; domnívá se, že pokud „mu chyběla“ sama žádost o prominutí zmeškání lhůty dle §58 o. s. ř., měl jej soud vyzvat k doplnění. Navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., neoznačil a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
Povinný ve svém dovolání uplatnil pouze dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., z hlediska přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je však tato dovolací výhrada bezvýznamná, neboť k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné (viz §242 odst. 3 o. s. ř. - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004. sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 132). O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130). Z obsahu spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. E 1197/99 je navíc nepochybné, že povinný odvolání proti exekučnímu titulu nepodal a jeho žádost o osvobození od soudních poplatků nelze v žádném případě ani po obsahové stránce posoudit jako odvolání.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že z žádného ustanovení občanského soudního řádu nevyplývá poučovací povinnost soudu ve vztahu k postupu podle §58 o. s. ř.; dovolatel navíc opomíjí, že s návrhem na prominutí zmeškání lhůty je třeba spojit i zmeškaný úkon, tj. odvolání, v posuzovaném případě však dovolatel nic z toho neučinil a exekuční titul tak nabyl právní moci.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, není dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.,
ve stejném znění, přípustné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2011
JUDr. Olga Puškinová , v. r.
předsedkyně senátu