ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1246.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 1246/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce MUDr. D. B. , zastoupeného JUDr. Pavlem Budilem, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo nám. č. 225, proti žalované JESSENIA a.s. se sídlem v Praze 5 - Stodůlkách, Okruhová č. 1135/44, IČO 26752051, zastoupené Mgr. Martinem Rottou, advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova č. 38/15, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 4 C 254/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2009 č.j. 23 Co 272,273/2009-133, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dopisem ze dne 29.2.2008 žalovaná sdělila žalobci, že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr podle ustanovení §55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že "se žalobce ve dnech 1.2.2008 až 29.2.2008 nedostavil k výkonu práce na své pracoviště, že ani neuvedl žádné důvody, které by omlouvaly jeho nepřítomnost v práci, a že toto jednání považuje za porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem".
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že od roku 1996 pracoval v nemocnici v Berouně jako lékař a od roku 2001 byl pověřen vedením gynekologicko - porodnického oddělení a že v listopadu 2007 žalovaná rozhodla o zrušení lůžkové části tohoto oddělení, neboť péče na něm se bude zajišťovat jen ambulantně. Žalobce v době od 4.12. do 31.12.2007 čerpal řádnou dovolenou, po jejím skončení se vrátil do práce a očekával přidělení pracovních úkolů odpovídajících jeho pracovnímu zařazení. Dopisem ze dne 31.1.2008 mu žalovaná sdělila, že ode dne 1.2.2008 ruší jeho pověření k vedení gynekologicko - porodnického oddělení a že mu bude přidělována práce lékaře na gynekologické ambulanci v pracovní době od 7.00 do 15.30 hodin. Žalobce tuto práci odmítl vykonávat s tím, že není v souladu s jeho pracovním zařazením a že "pokračuje v čekání na práci". Žalovaná mu poté doručila dopis ze dne 29.2.2008 o okamžitém zrušení pracovního poměru.
Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 19.3.2009 č.j. 4 C 254/2008-98 ve znění opravného usnesení ze dne 28.4.2009 č.j. 4 C 254/2008-106 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 19.890,- Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Budila. Z provedených důkazů dovodil, že jednání žalobce nelze považovat za hrubé porušení jeho pracovních povinností, neboť "se v měsíci lednu a únoru 2008 na pracoviště dostavoval a práci vykonával", že "z jednání žalobce byl zcela zřejmý zájem o práci", kterou vykonával až do nástupu na dovolenou dne 4.12.2007, a že "organizační změny, ke kterým v nemocnici došlo v listopadu 2007, nelze přičíst k tíži žalobce"; i s ohledem na tento stav "žalobce nadále pro žalovanou některé činnosti vykonával". Podle názoru soudu prvního stupně nedošlo "platně ani ke zrušení pověření žalobce vést příslušné oddělení, neboť MUDr. P. nebyl kompetentní k tomu, aby toto pověření zrušil, a projednání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce odborovou organizací byl pouze čistě formální akt".
K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8.9.2009 č.j. 23 Co 272, 273/2009-133 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 15.989,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.996,- Kč, vše k rukám "právního zástupce žalované", a že žalobce je povinen zaplatit České republice "na účet Okresního soudu v Berouně" na náhradě nákladů řízení 94,- Kč. Dospěl k závěru, že porušení "pracovní kázně" ze strany žalobce dosáhlo intenzity porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, neboť se žalobce k výkonu práce určené mu žalovanou nedostavoval bez omluvy dlouhodobě (minimálně od 1.2. do 28.2.2008), a že nebylo možno po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala. MUDr. J. P., pověřený řízením nemocnice, mohl s ohledem na své pracovní zařazení zrušit pověření žalobce k vedení gynekologicko - porodnického oddělení, vyzvat ho k nástupu práce na gynekologickou ambulanci k datu 1.2.2008 a stanovit mu pracovní dobu, neboť šlo o obvyklé úkony spojené s řízením nemocnice, a nebylo prokázáno, že by se žalobce dostavil na pracoviště žalované a vykonával tam pro ni práci ve funkci lékaře. Odvolací soud uzavřel, že byly naplněny důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení §55 odst.1 písm.b) zákoníku práce.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 23.11.2009 dovolání. Uvedl v něm, že dovolání "směřuje proti všem výrokům napadeného rozsudku", že dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) o.s.ř., že "důvod dovolání je dán podle ust. §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., neboť napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci", a "podle §241a odst. 3 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování", a že "podrobněji bude zdůvodněno ve lhůtě do jednoho týdne".
Podáním ze dne 12.1.2010 žalobce doplnil své dovolání o vylíčení jeho důvodů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí takovou vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobci (jeho zástupci advokátovi JUDr. Pavlu Budilovi) byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 23.9.2009, že žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu včas (dne 23.11.2009) a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř. (žalobce byl při podání dovolání zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Budilem).
Dovolání žalobce však neobsahovalo údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; uvádí se v něm pouze, že "důvod dovolání je dán podle ust. §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., neboť napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci", a "podle §241a odst. 3 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování", a že "podrobněji bude zdůvodněno ve lhůtě do jednoho týdne". Protože žalobce v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dne 23.11.2009 (srov. též §57 odst. 2 větu první o.s.ř.). Žalobce však dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doplnil teprve podáním ze dne 12.1.2010, které téhož dne doručil soudu prvního stupně. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalobce tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu