ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1301.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 1301/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně FWDS Claims, a.s. „v likvidaci“ se sídlem v Praze 6, Podbabská č. 1112/13, IČO 60196611, zastoupené JUDr. Erikou Mačákovou, LL.M., Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 6, U Hadovky č. 564/3, proti žalovanému JUDr. A. B. , o 350.000,- Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. května 2004, č. j. 50 Cm 183/98-214 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2005, č. j. 5 Cmo 562/2004-258, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 276/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2009, č. j. 11 Cmo 106/2009-67, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.6.2009,
č.j. 11 Cmo 106/2009-67, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.1.2007, sp. zn. 46 Cm 276/2005-34, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (tak, že se žaloba zamítá), není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „o.s.ř.“) [dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) v posuzovaném případě opodstatněně a vycházeje z ustálené judikatury soudů dovodil, že zde není dán žádný ze zmatečnostních důvodů ve smyslu ustanovení §229 o.s.ř. Namístě je přesto zdůraznit, že ani opakovaně uplatňované tvrzení dovolatele, že účastník řízení (žalobkyně) není ve sporu věcně legitimován, tj. není nositelem práva nebo povinnosti, o které v řízení jde, není způsobilé založit zmatečnost řízení ve smyslu §229 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.1998, sp.zn. 20 Cdo 382/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 107, ročník 1998; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002, sp.zn. 20 Cdo 2114/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 106, ročník 2002). Napadené usnesení odvolacího soudu tedy nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř .
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nemohou založit ani ostatní námitky žalovaného, neboť k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7.3.2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 130, roč. 2006).
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. listopadu 2011
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu