ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2038.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 2038/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce L. K. , zastoupeného JUDr. Radko Polednou, advokátem se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského č. 63, proti žalovanému Momentive Specialty Chemicals, a.s. se sídlem v Sokolově, Tovární č. 2093, IČO 00011771, zastoupenému Mgr. Tomášem Kubínem, advokátem se sídlem v Lokti, T. G. Masaryka č. 107/49, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 15 C 136/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2010, č. j. 15 Co 552/2009-61, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 2010, č. j. 15 Co 552/2009-61, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 9. 2009, č. j. 15 C 136/2009-35, ve věci samé [ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobci dopisem ze dne 23. 3. 2009 podle ustanovení §52 písmeno c) zák. práce] není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
I když žalobce v dovolání uvedl, že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. [„napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci“], z obsahu samotného dovolání (vylíčení důvodů dovolání – srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že podrobuje kritice skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází (zejména, že napadený rozsudek vychází z mylného závěru, že žalobce vykonával stejnou práci jako ostatní strojníci energetických zařízení), a že v rozporu s ustanovením §241a odst. 4 o. s. ř. uplatňuje nové skutečnosti (že na jeho místo byl „nově přijatý zaměstnanec A. Fazekaš“, ač ještě v odvolání tvrdil, že na jeho místo „nastoupil pan L. T. – původně SEZ – rozvodný), na nichž pak buduje své vlastní (od soudů odlišné) právní závěry (že jeho propuštění nebylo v přímé příčinné souvislosti s přijatým opatřením o snížení počtu zaměstnanců, neboť na jeho místo byl přijat jiný zaměstnanec). Žalobce tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., případně dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. právní názory vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).
Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. července 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu