ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2193.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 2193/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně L. M. , zastoupené JUDr. Alenou Malachovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, Studentská č. 4, proti žalovanému Ing. J. M. , zastoupenému JUDr. Blankou Morávkovou, advokátkou se sídlem v Branišovicích č. 101, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost, podaných žalovaným proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. května 2005, č.j. 4 C 93/2004-156, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. října 2006, č.j. 17 Co 280/2005-205, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 232/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. října 2009, č.j. 21 Co 493/2008-124, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Aleny Malachové, advokátky se sídlem ve Znojmě, Studentská č. 4.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.10.2009, č.j. 21 Co 493/2008-124, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26.6.2008, sp. zn. 6 C 232/2006-52, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (tak, že se žaloba zamítá), není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů dovodil, že zmatečnostní důvody podle §229 odst. 1 písm. b) a d) o.s.ř. nejsou dány (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.1998, sp.zn. 20 Cdo 382/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 107, ročník 1998; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002, sp.zn. 20 Cdo 2114/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 106, ročník 2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2002, sp.zn. 20 Cdo 1483/2000, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy pod č. 5, ročník 2002). Napadené usnesení odvolacího soudu tedy nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemohou založit ani ostatní námitky žalovaného (zejména, že nebyl proveden navrhovaný důkaz o pravosti podpisu na podáních písmoznaleckým posudkem), jimiž - jak v dovolání výslovně uvádí - uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura pod č. 130, ročník 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto].
V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.000,- Kč (srov. ustanovení §10 odst. 2 a 3, §14 odst. 1, §15, §16, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně advokátka JUDr. Alena Malachová – jak vyplývá z obsahu spisu – neosvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, nenáleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad [srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.; §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobkyni náklady v celkové výši 2.300,- Kč nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení, tj. celkem částku 2.300,- Kč, zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. března 2011
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu