ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.247.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 247/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně DOG STAR s.r.o. , se sídlem v Praze, Vinohrady, Náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, identifikační číslo 28202899, proti žalovaným 1. MUDr. D. S. , 2. L. S. , oběma zastoupeným JUDr. Stanislavem Křečkem, advokátem se sídlem v Praze 2, náměstí Míru 15, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 344/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. srpna 2010, č. j. 13 Co 282/2010-41, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud potvrdil rozsudek ze dne 17. 2. 2010, č.j. 41 C 344/2009-21, kterým obvodní soud uložil žalovaným vyklidit byt č. 10 sestávající z pokoje, koupelny a předsíně v 4. nadzemním podlaží budovy č. p. 401 v P. 2 – N. M., N. V. 7 (dále „předmětný byt“) a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)– rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci - a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Žalovaní zpochybnili správnost závěru odvolacího soudu, že ve smlouvě o nájmu bytu musí být uvedena výše nebo způsob jejího výpočtu i ohledně úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, že nepostačuje jen ujednání, že „nájemce se zavazuje hradit zálohy na vyjmenované služby zároveň s nájemným, oznámit pronajímateli změny ve skutečnostech rozhodných pro stanovení výše úhrad za tyto služby“ a ujednání „o splatnosti a dohoda o povinnosti pronajímatele vyúčtovat zálohy na služby v předepsaných lhůtách“.
Výklad o tom, že výše nájemného (způsob jeho výpočtu) a výše úhrady za služby (způsob jejího výpočtu) představují samostatné obsahové náležitosti smlouvy o nájmu bytu a že tomu musí odpovídat i jejich vyjádření v nájemní smlouvě, je v judikatuře dovolacího soudu ustálen (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2001, sp. zn. 28 Cdo 2124/2001, uveřejněné pod C 938 ve svazku č. 13 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2121/2006). Přitom způsobem výpočtu úhrady za plnění spojená s užíváním bytu je třeba rozumět takové ujednání, které obsahuje údaje, na jejichž základě lze pomocí objektivně určitelných hledisek provést výpočet úhrady za služby, tj. dospět ke konkrétní peněžité částce (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2041/2003, uveřejněný pod č. 69/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 26 Cdo 1102/2006, ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 26 Cdo 4836/2007, ze dne 28. 08. 2007, sp. zn. 26 Cdo 957/2006).
Odkaz žalovaných na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 87/04, není případný, neboť toto rozhodnutí se zabývalo vytvářením vůle obce a jejího projevování navenek. Požadavek na sjednání způsobu výpočtu úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo stanovení jejich výše, vyplývá přímo z dikce §686 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Nelze ani přehlédnout, že tato podstatná náležitost smlouvy o nájmu bytu – spolu s ujednáním o výši nebo způsobu výpočtu nájemného – má (každá z nich) sama o sobě význam pro práva a povinnosti pronajímatele a nájemce v existujícím nájemním vztahu (srov. např. §696, §697, §698, §699 a §711 odst. 2 písm. b/ obč. zák.). Závěr, že nájemní smlouva, která neobsahuje dohodu o výši úhrady za služby nebo o způsobu výpočtu, na jehož základě lze dospět ke konkrétní částce, je neplatná pro rozpor s §686 odst. 1 obč. zák, se tak opírá i o rozumný výklad tohoto zákonného ustanovení.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaných je zjevně bezdůvodné; dovolací soud je proto podle §243b odst. 1 a 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelům právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2011
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu