ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.3025.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 3025/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně S. T. , proti žalovanému městu Litoměřice, se sídlem Litoměřice, Mírové nám. 15/7, o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 316/2007, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. října 2008, č. j. 9 Co 172/2008-28, takto:
I. Řízení o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. října 2008, č. j. 9 Co 172/2008-28, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 9. 10. 2008, č. j. 9 Co 172/2008-28, potvrdil usnesení Okresního soudu v Litoměřicích (soudu prvního stupně) ze dne 5. 2. 2007, č. j. 10 C 316/2007-16, kterým bylo odvolání žalobkyně proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. 11. 2007, č. j. 10 C 316/2007-10, podané dne 2. 1. 2008, odmítnuto (pro opožděnost) a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně odvolání, v němž vyjadřuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím.
Podle §201 o. s. ř. je odvolání opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval jako soud odvolací – srov. ustanovení §9, 9a a 10 o. s. ř.).
Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání (§236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.).
Jelikož odvolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu §104 odst. 1 a §243c odst. 1 o. s. ř. za následek zastavení řízení o takovém odvolání.
K rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je příslušný Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy soudů, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod č. 85 v časopise Soudní judikatura 7/2001).
Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem vydanému v odvolacím řízení zastavil (§104 odst. 1, §243c odst. 1 o. s. ř.)
Nad rámec uvedeného je možno dodat, že i kdyby žalobkyně svým podáním zamýšlela podat dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, takové dovolání by nebylo přípustné (srov. ustanovení §238 až §239 o. s. ř.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a o skutečnost, že žalovanému nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu