Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.06.2011, sp. zn. 26 Cdo 512/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.512.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.512.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 512/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce PhDr. J. H. , zastoupeného JUDr. Helenou Havránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Prosecká 412/74, proti žalované N. H. , zastoupené JUDr. Petrem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 159/56, o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 6 C 69/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2008, č. j. 18 Co 290/2008-48, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Heleny Havránkové, advokátky se sídlem v Praze 9, Prosecká 412/74, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 9 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem z 27. 3. 2008, č. j. 6 C 69/2007-38, zrušil právo společného nájmu bytu účastníků k družstevnímu bytu č. 72 sestávajícího z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství prvé kategorie v pátém podlaží domu č. p. 880/19 v P. 4 – H., ulice P. č. p. 880/19, určil, že výlučnou nájemkyní tohoto bytu bude jako členka družstva žalovaná a žalobci uložil, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalované do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Současně rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem z 8. 10. 2008, č. j. 18 Co 290/2008-48, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Protože jde o rozsudek vydaný před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (Čl. II, bod 12. tohoto zákona) – dále „o.s.ř.“, a §243c odst. 2 občanského soudního řádu ve znění uvedené novely. Dovolání, které žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu včas a řádně zastoupená, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť jím byl potvrzen prvý rozsudek soudu prvního stupně, a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Z toho, že přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné nesprávnost skutkových zjištění (§241a odst. 3 o.s.ř.). Právním posouzením je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z učiněných skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy, resp. zda byla smlouva vůbec uzavřena, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněného pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2000, dále např. rozsudku z 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněného pod č. 46 v časopise Soudní judikatura 3/2002, a usnesení z 25. 10. 2003, sp. zn. 26 Cdo 1682/2003). Otázka, zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu manžely, je proto otázkou skutkovou nikoliv právní. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti napadenému rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší, a proto bylo Nejvyšším soudem podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítnuto. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.). Ty představují odměnu advokátky za vyjádření k dovolání podané podle §2 odst. 1, §7 písm. d) ve spojení s ustanovením §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. v platném znění ve výši 1.500,- Kč, paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a činí celkem 1.800,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o.s.ř. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. června 2011 JUDr. Marie Rezková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/14/2011
Spisová značka:26 Cdo 512/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.512.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§237 odst. 3 o. s. ř.
§241a odst. 3 o. s. ř.
§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25