ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.2294.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 2294/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce J. D., proti žalovanému Zemědělskému družstvu Hrušky - v likvidaci, IČ 13690922, se sídlem v Hruškách, o 136.663,47 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 6 C 676/92, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2010, č. j. 14 Co 51/2009-113, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 15.7.2010, č.j. 14 Co 51/2009-113, zrušil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29.7.1998, č.j. 6 C 676/92-63, který zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 136.663,47 Kč a řízení zastavil. Podle odvolacího soudu v průběhu odvolacího řízení byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23.2.2001, č.j. 38 K 12/2000-21 prohlášen konkurs na majetek žalovaného jako úpadce, v důsledku čehož bylo řízení o nárocích, které mají být uspokojeny z majetku patřícího do konkurzní podstaty, přerušeno podle §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Odvolací soud dále vyslovil, že konkurzní řízení bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8.10.2008, č.j. 38 K 12/2000 - 302, jímž byl zrušen konkurz na majetek žalovaného, což má za následek zrušení žalovaného družstva ze zákona podle ustanovení §254 odst. 2 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a jeho výmaz z obchodního rejstříku, k němuž došlo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.3.2009, č.j. F 9660/2009 - 141. Zaujal názor, že družstvo jako právnická osoba zaniklo ve smyslu ustanovení §254 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a to bez právního nástupce. Vyslovil závěr, že zánik účastníka řízení bez právního nástupce, tedy ztráta jeho způsobilosti být účastníkem řízení, je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je nutno řízení zastavit podle ustanovení §107 odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť napadeným usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno. V dovolání rekapituloval dosavadní průběh řízení. Nesouhlasil s názorem odvolacího soudu, že zánik účastníka řízení bez právního nástupce, tedy ztráta jeho způsobilosti být účastníkem řízení, je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je nutno řízení zastavit podle §107 odst. 1 a odst. 5 o.s.ř. Poukazoval na skutečnost, že v řízení, které bylo zahájeno podáním žaloby dne 29.5.1992, došlo zaviněním soudů obou stupňů ke zjevným a neodůvodněným průtahům, o čemž svědčí to, že ke skončení řízení došlo až na základě usnesení odvolacího soudu ze dne 15.7.2010. Tvrdil, že řízení o žalobě trvalo více než 18 let, soudy obou stupňů tak porušily jeho práva na spravedlivý proces. Namítal, že v dané věci tedy nebylo rozhodnuto o jeho právech v přiměřené době. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním byl napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno v zákonné lhůtě prostřednictvím osoby s právnickým vzděláním (§240 odst. 1, §241 odst. 2 písm. b) o.s.ř.), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.), je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst. 1 písm.a) o.s.ř.].
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ve výroku, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a řízení zastaveno, může být přípustné jen tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.
O takový případ v projednávané věci nejde.
Podle ustanovení §19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je třeba řízení zastavit. Podle ustanovení §68 odst. 1 obchodního zákoníku obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
Podle ustanovení §107 odst. l věty první o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Dle ustanovení §107 odst. 5 věty první o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
V projednávané věci je nutno přisvědčit odvolacímu soudu, pokud v dané věci argumentoval nedostatkem podmínek řízení způsobeným ztrátou způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení. Dovolací soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že žalované družstvo bylo vymazáno na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2009, č. j. F 9660/2009 - 141 z obchodního rejstříku a jako právnická osoba tedy zaniklo. Rovněž se shoduje se závěrem odvolacího soudu, že žalovaný zanikl bez právního nástupce. Obdobnou problematikou se zabýval dovolací soud rovněž ve svém rozhodnutí ze dne 2.2.2006, sp.zn. 26 Cdo 1974/2005, ze dne 28.2. 2006, sp.zn. 29 Odo 3/2006 a ze dne 17.2.2009, sp.zn. 32 Cdo 544/2008. Ve shora citovaných rozhodnutích dovolací soud zaujal názor, že ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračování v řízení tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, se kterým by bylo možno v řízení pokračovat.
Dovolací soud plně odkazuje na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu je třeba považovat za věcně správné.
Tvrzení obsažená v dovolání žádný ze znaků přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. v dané věci nenaplnila.
Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. za použití §224 odst. 1, §151 odst. 1 o. s. ř. Dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. září 2011
JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r.
předseda senátu