ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.175.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 175/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce Zemědělského obchodního družstva NUČICE v likvidaci, družstva , se sídlem v Nučicích, PSČ 281 63, identifikační číslo osoby 00103977, o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38 K 44/2003, o dovolání věřitelů a/ A. Z., , b/ M.N., a c/ Ing. P. K., všech dovolatelů zastoupených JUDr. Pavlem Kučerou, advokátem, se sídlem v Kladně 4, E. Zahrádky 851, PSČ 272 04, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. srpna 2009, č. j. 2 Ko 81/2009 - 845, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 12. prosince 2008, č. j. 38 K 44/2003-776, zrušil Krajský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) k návrhu správce konkursní podstaty úpadce Zemědělského družstva NUČICE v likvidaci, družstva, konkurs na majetek úpadce proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (bod I. výroku) a správci konkursní podstaty uložil, aby do třiceti dnů od právní moci usnesení oznámil soudu, že uzavřel účetní knihy a sestavil účetní závěrku úpadce (bod II. výroku).
Konkursní soud - odkazuje na ustanovení §44 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) - poukázal na to, že usnesením ze dne 9. října 2008, č. j. 38 K 44/2003-764, které nabylo právní moci 19. srpna 2008, schválil konečnou zprávu, z níž je zřejmé, že majetek konkursní podstaty po uspokojení oddělených věřitelů nebude postačovat ani na plnou úhradu nákladů konkursního řízení.
O odvoláních konkursních věřitelů J. L., P. K., A.L., Ing. P. K., M. N., A. Z., O. L. aj. P. rozhodl Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením tak, že odmítl odvolání J. P. (první výrok) jako opožděné a na základě ostatních odvolání potvrdil usnesení konkursního soudu (druhý výrok).
Odvolací soud na základě obsahu konkursního spisu dovodil, že závěr konkursního soudu, že majetek konkursní podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, vychází z řádně projednané a schválené konečné zprávy o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty (dále též jen „konečná zpráva“), vůči které nebyly vzneseny žádné námitky.
Dodal, že odvolatelé, ačkoliv se zjištěným skutkovým staven nesouhlasili a trvali na uspokojení svých konkursních pohledávek, nesdělili soudu žádné konkrétní poznatky o majetku konkursní podstaty, jež by umožnily další vedení konkursu. Konkursní soud tudíž nepochybil, jestliže konkurs z výše uvedeného důvodu zrušil, uzavřel odvolací soud.
Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podali konkursní věřitelé A. Z., M. N. a Ing. P. K. dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), požadujíce, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatelé vyslovují domněnku, že byli poškozeni na svých právech „za nevypořádaný majetek“, poukazujíce na to, že „konkursní řízení trvalo téměř pět neuvěřitelných a neskutečných let, což odporuje za normálních okolností všem zvyklostem a pravidlům“.
K průběhu konkursu pak namítají, že:
1/ Správce konkursní podstaty od počátku nepostupoval v souladu se zákony, když věřitelé nebyli pozváni na „ustanovující“ schůzi věřitelů a volbu věřitelského výboru a nebyli seznamováni s průběhem řízení.
2/ Po dobu konkursu došlo ke značné devastaci až likvidaci některých staveb postavených úpadcem na pozemcích některých věřitelů bez jejich souhlasu. Tím došlo ke snížení jejich hodnoty a menšímu výtěžku do příjmu konkursní podstaty.
3/ Pohledávka v konkursním řízení byla vyhodnocena a stanovena v celkové výši na jednoho věřitele „ve výši 278.975,- Kč bez dlužného nájmu zastavených pozemků po dobu realizovaného konkursního řízení“, kde se v usnesení uvádí pouze částka ve výši 61.510,- Kč (potud se odkazuje na přihlášku pohledávky dovolatelky N.).
4/ Na pozemcích věřitelů k zemědělské usedlosti čp. 7 v P.zanechal úpadce i správce konkursní podstaty zdevastované a nepotřebné stavby. Tyto stavby a jejich likvidace představují značné finanční prostředky, jejichž zajištění či likvidace měla být dle dovolatelů hrazena z příjmů podstaty. Dovolatelé uvádějí, že tyto stavby dále chátrají a ohrožují životní prostředí, okolí, bezpečnost a zdraví osob.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§433 bod 1. a §434), s přihlédnutím k §432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007).
Dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení (srov. odkaz v ustanovení §238a odst. 2 o. s. ř.) s ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Dovolatelé (přes řádné poučení o podmínkách přípustnosti dovolání, obsažené v usnesení odvolacího soudu) však Nejvyššímu soudu žádnou otázku zásadního právního významu k řešení nepředkládají.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 15. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 657/2009 a následně pak v usnesení ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 143/2008, uveřejněném pod číslem 107/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 107/2010“ (obě rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu) uzavřel, že námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku již nezabývá. V R 107/2010 dále doplnil, že námitky týkající se potřeby soupisu a zpeněžování dalšího majetku konkursní podstaty lze po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy účinně uplatnit jen ohledně majetku, jehož existence vyjde (nově) najevo až po rozhodnutí o schválení konečné zprávy.
S těmito rozhodnutími je napadené rozhodnutí v souladu a dovolání je opakováním právě těch argumentů, s nimiž se vypořádává napadené usnesení a které měly zaznít při projednání konečné zprávy.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení §218 písm. c/ o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. června 2011
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu