ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.657.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 657/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadkyně Ing. P. T., zastoupené JUDr. M. V., advokátem, o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 27 K 7/2001, o dovolání úpadkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. července 2008, č. j. 2 Ko 22/2008-431, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Dovolání úpadkyně proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2007, č. j. 27 K 7/2001-396, ve znění opravného usnesení ze dne 17. prosince 2007, č. j. 27 K 7/2001-401, o zrušení konkursu vedeného na její majetek, pro nedostatek majetku, Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Napadené rozhodnutí spočívá na závěru, podle kterého je pro úsudek o opodstatněnosti odvolání proti usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku dle §44 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), rozhodné pouze to, zda po úhradě pohledávek za podstatou skutečně nezbývá další majetek použitelný pro uspokojení pohledávek konkursních věřitelů. Odvolací soud v něm uzavírá, že po uspokojení pohledávek za podstatou zbývá v konkursní podstatě (podle pravomocně schválené konečné zprávy) jen 17.843,50 Kč.
Dovolací argumentace (již dovolatelka připíná k dovolacímu důvodu uvedenému v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) spočívá na tvrzení, že soudy pochybily, jestliže její námitky proti konečné zprávě posoudily jako opožděné, s tím, že v důsledku postupu soudu prvního stupně byla dovolatelce odňata možnost se účinně bránit proti nesprávnému rozhodnutí. Zásadní otázkou podle dovolatelky je, proč by výhrady proti konečné zprávě nemohla uvést ve svém odvolání proti usnesení o zrušení konkursu.
K předpokladům, za nichž lze zrušit konkurs pro nedostatek majetku podle §44 odst. 1 písm. d/ ZKV, se Nejvyšší soud vyslovil např. již v usnesení uveřejněném pod číslem 48/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a tam uvedenou argumentaci dále rozvedl v usnesení ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 1111/2005, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2007, pod číslem 170. S těmito rozhodnutími je napadené rozhodnutí v souladu a dovolání argumentaci, jež by tam pojmenované předpoklady zpochybnilo, neobsahuje.
Dovolání je ve skutečnosti koncipováno jako polemika s rozhodnutími soudů nižších stupňů vedoucími ke schválení konečné zprávy. Závěr, podle kterého argumenty jež měly a mohly být uplatněny proti konečné zprávě (případně proti rozhodnutí, jež ji schválilo), se již nelze zabývat v rozhodnutí o zrušení konkursu, je natolik samozřejmý, že důvod připustit pro něj dovolání Nejvyšší soud neshledává (srov. v obdobných souvislostech ke vztahu konečné zprávy /včetně jejího projednání a schválení/ a rozvrhového usnesení např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 1750/2008, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Chtěla-li dovolatelka zpochybnit správnost usnesení ze dne 20. června 2007, kterým Vrchní soud v Olomouci odmítl její odvolání proti usnesení ze dne 28. února 2006, jímž Krajský soud v Brně schválil konečnou zprávu, mohla a měla tak učinit prostřednictvím žaloby pro zmatečnost (§229 odst. 4 o. s. ř.). Dovolání je ostatně z obsahového hlediska zaměřeno k pojmenování zmatečnostních vad řízení ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř., jež dovolacím důvodem nejsou (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání žádnou z námitek způsobilých založit přípustnost dovolání úvahou dovolacího soudu podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř., neobsahuje a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné být nemůže. Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. dubna 2009
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu