ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1135.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 1135/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. V. , zastoupené Mgr. Janou Gavlasovou, advokátkou se sídlem v Chýni-Hostivicích, Západní 449, proti žalované obchodní společnosti BAUER MEDIA, v.o.s. , IČ 49709968, se sídlem v Praze 5, V. Huga č. 6, zastoupené JUDr. Martinem Šebkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská č. 52, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 162/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2008, č.j. 1 Co 291/2008-162, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Šebka, advokáta se sídlem v Praze 2, Moravská č. 52.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.)
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze 10. ledna 2005, č. j. 32 C 162/2003-60, byla výrokem I. zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna odvolat a zdržet se nepravdivých tvrzení uvedených v tomto výroku. Výrokem II. byl zamítnut žalobní návrh na uložení povinnosti žalované zajistit na vlastní náklady v časopisu R. ž. omluvu za tvrzení uveřejněná v tomto časopise, především, že "manžel žalobkyně rozhoduje o tom, s kým si ona bude povídat, do jakého časopisu dá rozhovor, za jaký honorář kde vystoupí, a kým se nechá fotografovat". Výrokem III. byla zamítnuta žaloba na náhradu nemajetkové újmy v penězích ve smyslu ustanovení §13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen“o.z.“). Výrokem IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Vrchní soud v Praze, rozsudkem ze dne 25. září 2008, č.j. 1 Co 291/2008-162 (v pořadí již třetím, poté co předchozí dva jeho rozsudky v této věci byly zrušeny dovolacím soudem), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vázán právním názorem dovolacího soudu dospěl k závěru, že shora uvedená tvrzení představují sice jisté zjednodušení, k němuž se periodický tisk může v konkrétních případech uchylovat, ale jejich celkové vyznění není ve vztahu k žalobkyni dehonestující, jak správně dovodil soud prvního stupně.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 6. ledna 2009 včasné dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., t. j. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívá se, že rozhodnutí nerozlišuje zpravodajskou licenci od pouhé honby za senzací s cílem dosáhnout co nejvyššího zisku. Upozorňuje na skutečnost, že periodika vydávaná žalovanou vedou proti ní a jejímu manželovi od konce roku 2003 negativní a štvavou kampaň. Dovolatelka proto navrhuje aby dovolací soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
K dovolání se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila žalovaná. Domnívá se, že dovolání žalobkyně není přípustné, protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam. Navrhla, aby toto dovolání bylo odmítnuto nebo zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř.
Přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je zásadně spjata toliko s dovolacím důvodem ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Z obsahu dovolání se však nepodává, že by dovolatelka namítala použití nesprávného právního předpisu nebo konkrétní nesprávnou aplikaci správné normy, přičemž ani dovolací soud takové pochybení odvolacího soudu nezjistil. Odvolací soud rozhodl v intencích právního názoru, který dovolací soud v této věci vyslovil v rozsudcích ze dne 31. října 2006, č.j. 30 Cdo 955/2006-98, a ze dne 10. dubna 2008, č.j. 30 Cdo 1458/2008-154. Pokud z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a 146 odst. 3 o.s.ř., když v dovolacím řízení žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč [srov. §2 odst. 1, §6 odst. 1 písm. a), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1.9. 2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.550,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalované, představována částkou 7.860,- Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. ledna 2011
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu