ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.449.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 449/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně D. B. , zastoupené JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 484, proti žalované Ing. Z. K. , podnikatelce se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 415, identifikační číslo osoby 48163783, zastoupené Mgr. Marií Voříškovou, advokátkou se sídlem V Pecce, Horní Javoří 23, o zaplacení 39.396,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 104/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. srpna 2008, č. j. 23 Co 59/2008-114, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. srpna 2008, č. j. 23 Co 59/2008-114, a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. října 2007, č. j. 5 C 104/2006-75, pokud jimi bylo rozhodnuto o věci samé a o nákladech řízení ve vztahu k žalované, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalované a po obchodní společnosti WORLD TRAVEL, a. s. se sídlem v Plzni, Klatovská 1818/18, identifikační číslo osoby 25214667 (dále jen „WORLD TRAVEL, a. s.“), domáhala, aby jí společně a nerozdílně zaplatily 39.396,- Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje náhradu za zájezd do Itálie, který nesplňoval deklarované podmínky. Uváděla, že smlouvu uzavřela s žalovanou, přičemž pobyt zajišťovala WORLD TRAVEL, a. s.
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. října 2007, č. j. 5 C 104/2006-75, uložil (v té době rovněž žalované) WORLD TRAVEL, a. s. povinnost zaplatit žalobkyni 39.396,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 8. 3. 2006 do zaplacení, vůči žalované žalobu o zaplacení 39.396,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 8. 3. 2006 do zaplacení zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Vycházel ze zjištění, že žalovaná, která je podnikatelkou s živnostenským oprávněním k provozování cestovní agentury, má s WORLD TRAVEL, a. s. uzavřenu mandátní smlouvu ze dne 19. 2. 2003, která ji opravňuje k prodeji zájezdů pořádaných touto společností. Dne 13. 7. 2005 navštívila žalobkyně žalovanou a podepsala zde smlouvu o zajištění pobytového zájezdu v Rimini, v hotelu Fanny za 48.240,- Kč; smlouva byla sepsána na formuláři CK Kalvia, která sídlí na téže adrese jako žalovaná a byla opatřena razítkem a podpisem žalované. Zájezd si žalobkyně vybrala v katalogu WORLD TRAVEL, a. s. Téhož dne 13. 7. 2005 vybrala žalovaná od žalobkyně částku 48.240,- Kč a na příjmový pokladní doklad uvedla jako účel platby „WORLD, celá cena pro 3 osoby od 30. 7. do 13. 8. 2005“. Cenu zájezdu potvrdila WORLD TRAVEL, a. s. žalované písemně 14. 7. 2005. Od WORLD TRAVEL, a. s. obdržela žalobkyně voucher, v němž byl uveden termín nástupu na zájezd, místo a telefonní číslo, na které se měla po příjezdu na místo hlásit. Nástup žalobkyně na zájezd o den později WORLD TRAVEL, a. s. akceptovala. Zájezd, který si žalobkyně vybrala, byl v katalogu popsán jako pobyt v tříhvězdičkovém hotelu FANNY/CAVALLUCCIO MARINO ležícím přímo na pláži v centru letoviska. Inzerováno bylo ubytování ve dvou komfortních hotelích, vhodné spíše pro klidnou dovolenou s tím, že díky poloze hotelů do nich nezasahuje hluk z ulice. Slíbeno bylo zajištění parkování. Pokoje byly popsány jako pokoje s výhledem na moře, s tím, že každý pokoj má balkon; prezentace byla doplněna fotografiemi hotelu a pokoje s balkonem s výhledem na moře. Žalobkyně bezprostředně po příjezdu na místo určení zatelefonovala na číslo uvedené ve voucheru a sdělila zásadní výhrady k ubytování. Souhlasila s nabídkou přemístit se do jiného hotelu ve vzdálenosti cca sto kilometrů. Následně jí však bylo oznámeno, že navržené řešení není reálné „pro nesouhlas majitele“. Žalobkyně s rodinou v Rimini v hotelu FANNY přespala a následující den telefonovala žalované a požadovala nápravu. Ta ji vyzvala k řešení situace se zástupcem WORLD TRAVEL, a. s., jehož telefonní číslo bylo uvedeno na voucheru. Protože se zástupce WORLD TRAVEL, a. s. odmítl s žalobkyní setkat s odůvodněním, že je geograficky vzdálen, odevzdala klíče od pokojů na recepci a v důsledku zjištěných nedostatků svůj pobyt zrušila. Dne 3. 8. 2005 poslal manžel žalobkyně žalované faxovou zprávu, jejímž obsahem byla reklamace zájezdu a odstoupení žalobkyně od cestovní smlouvy s požadavkem na vrácení peněz do 31. 8. 2005. Žalovaná postoupila reklamaci WORLD TRAVEL, a. s., která se k ní vyjádřila tak, že „sousedící pokoje jsou uvedeny na přihlášce v doplňujících podmínkách a nejsou proto nárokové a cestovní kancelář nemá na rozdělení pokojů vliv. Hotel dělí od pláže jen příbřežní komunikace, katalogový údaj o klidném místě je třeba chápat v kontextu střediska Rimini a Itálie v letních měsících vůbec. V popisu pokojů se o výhledu na moře nepíše a není pravdou, že nebylo zajištěno parkování. Za absenci balkonu u jednoho z pokojů se omlouvá a za tento nedostatek náleží klientům náhrada 10% z celkové ceny“. Přípisem z 26. 9. 2005 WORLD TRAVEL, a. s. potvrdila, že povolila žalované „použití vlastní přihlášky pro sepsání smlouvy s žalobkyní“. Dne 12. 10. 2005 převzala žalobkyně od žalované 4.824,- Kč.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že cestovní smlouva byla platně uzavřena mezi žalobkyní a WORLD TRAVEL, a. s., neboť vada v označení osoby jako smluvní strany neznamená sama o sobě neplatnost smlouvy, pokud lze z obsahu právního úkonu výkladem zjistit, kdo je smluvní stranou. Byť není WORLD TRAVEL, a. s. v písemném vyhotovení smlouvy jako účastník označena, z provedeného dokazování vyplynulo, že návrh žalobkyně plně akceptovala a souhlasila s tím, aby žalobkyně nastoupila do hotelu o den později, přijala peníze a předala své cestovní pokyny, vyjádřila se k reklamaci žalobkyně a poskytla jí slevu ze zájezdu proto, že druhý pokoj neměl inzerovaný balkon. V souvislosti s tím dovodil, že žalovaná ve sporu věcně pasivně legitimovaná není. Soud prvního stupně dále uzavřel, že inzerované podmínky zájezdu splněny nebyly, neboť se hotel nenacházel na klidném místě na pláži, od které jej dělila rušná komunikace, pokoje neměly výhled na moře, ale do zdi a rušné ulice, u jednoho pokoje chyběl balkon a nebylo zajištěno řádné parkování. WORLD TRAVEL, a. s. tak podstatným způsobem porušila smlouvu, přičemž se jednalo o neodstranitelnou vadu, pro kterou nemohla žalobkyně řádně realizovat zájezd. Žalobkyně nebyla oprávněna od smlouvy odstoupit, neboť to nebylo mezi účastníky dohodnuto. Žalobkyně však vady zájezdu řádně reklamovala a její žaloba je proto po právu. Žalobkyně zaplatila za zájezd celkem 48.240,- Kč, WORLD TRAVEL, a. s. jí vrátila v rámci reklamace částku 4.824,- Kč a zbývá doplatit 43.416,- Kč. Žalobkyně žalovala o 39.396,- Kč, neboť zohlednila, že v hotelu byli jednu noc ubytováni.
K odvolání žalobkyně a WORLD TRAVEL, a. s. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 7. 8. 2008, č. j. 23 Co 59/2008-114, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 39.396,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 8. 3. 2006 do zaplacení a žalobu vůči WORLD TRAVEL, a. s. v celém rozsahu zamítl. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Po zopakování důkazu cestovní smlouvou, z níž zjistil, že jde o formulář Cestovní kanceláře Kalvia, Sladkovského 415, Pardubice, opatřený podpisem a razítkem „Cestovní agentura Ing. Zuzana Kábelová, Sladkovského 415, Pardubice, IČ 48163783“, s označením, že jde o prodejce, a dále podpisem žalobkyně coby klienta, při absenci podpisu a razítka cestovní kanceláře, dospěl k závěru, že „byť žalovaná dokládala mandátní smlouvu uzavřenou s WORLD TRAVEL, a. s., nelze ani při zohlednění smluvního vztahu z mandátní smlouvy dovodit účastenství WORLD TRAVEL, a. s. v cestovní smlouvě“; mandátní vztah není v cestovní smlouvě nikterak vyjádřen a WORLD TRAVEL, a. s. není v písemné cestovní smlouvě uvedena jako smluvní strana. Proto „nezbývá než dovodit, že pokud z cestovní smlouvy nevyplývá, že žalovaná jednala za WORLD TRAVEL, a. s., platí, že jednala vlastním jménem (§32 odst. 1 obč. zák.)“. Jinak řečeno, cestovní smlouvu neuzavřela s žalobkyní WORLD TRAVEL, a. s., nýbrž žalovaná. Smlouva, kterou žalobkyně s žalovanou uzavřela, má náležitosti cestovní smlouvy; jejím předmětem je zájezd uvedený (popsaný) v katalogu WORLD TRAVEL, a. s. Neplatnost cestovní smlouvy nezpůsobilo ani to, že předmětem podnikání žalované není provozování cestovní kanceláře; překročení předmětu podnikání totiž nemá vliv na povahu a platnost právních úkonů, při nichž k vybočení z předmětu podnikání došlo. Vycházeje dále ze skutkových závěrů soudu prvního stupně ohledně nedodržení kvality deklarovaných služeb, odvolací soud uzavřel, že pouhým „přespáním v hotelu po vzdálené cestě“ žalobkyně nezahájila zájezd a byla podle §852g odst. 1 obč. zák. oprávněna od smlouvy odstoupit, což učinila písemně dne 3. 8. 2005. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni vše, co od ní podle zrušené cestovní smlouvy obdržela (§852h odst. 2 obč. zák.). Odvolací soud připomněl, že žalobou uplatněný nárok by byl po právu, i tehdy, pokud by žalobkyně od cestovní smlouvy odstoupila až v době po zahájení zájezdu, neboť by jí v důsledku nikoli řádného poskytnutí služeb náleželo právo na zaplacení rozdílu mezi cenou zájezdu a cenou skutečně vyčerpaných služeb; přiměřenou cenu čerpaných ubytovacích služeb představuje částka 4.020,- Kč, o kterou žalobkyně svůj nárok ponížila. V souvislosti s nenaplněním účelu cestovní smlouvy odkázal odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 1173/2005, v němž byla připuštěna možnost odstoupení od cestovní smlouvy po zahájení zájezdu, pokud hospodářský účel cestovní smlouvy nebyl vůbec naplněn.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že je v dané věci pasivně legitimována. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že s žalobkyní cestovní smlouvu neuzavřela a coby cestovní agentura ani nebyla oprávněna svým jménem uzavřít. Připomíná, že žalobkyně si vědomě vybrala zájezd z nabídky WORLD TRAVEL a. s., resp. věděla, s kým cestovní smlouvu uzavírá a byla přítomna tomu, kdy se zástupcem uvedené cestovní kanceláře telefonicky řešila problém s formulářem smlouvy, neboť momentálně neměla k dispozici formulář WORLD TRAVEL a. s. a hodlala ho nahradit formulářem jiné cestovní kanceláře. Dále zdůrazňuje, že cenu zájezdu nehradila žalobkyně jí, nýbrž WORLD TRAVEL a. s. (na dokladu o platbě ceny zájezdu bylo uvedeno, že náleží CK WORLD TRAVEL a. s.), která byla uvedena i na voucheru, který žalobkyně převzala. Žalovaná namítá, že nemohla kvalitu zájezdu ovlivnit a za jeho nedostatky tudíž nemůže ani odpovídat. Odkazujíc na závěry soudu prvního stupně, jenž správně dovodil, že cestovní smlouvu uzavřela žalobkyně s WORLD TRAVEL a. s., navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně se ve svém vyjádření k dovolání plně ztotožnila se skutkovými i právními závěry odvolacího soudu. Trvá na tom, že cestovní smlouvu uzavřela s žalovanou, když mandátní vztah žalované a WORLD TRAVEL a. s. není ve smlouvě vyjádřen a ze smlouvy nevyplývá. Žalovaná tudíž jednala vlastním jménem a odpovídá za porušení cestovní smlouvy spočívající v nedodržení kvality deklarovaných služeb.
Cestovní kancelář WORLD TRAVEL, a. s. je přesvědčena, že není ve sporu věcně pasivně legitimována a uplatněný nárok navíc nepovažuje za oprávněný.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění platném do 30. 6. 2009 – dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej bod 12, čl. II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalovanou) při splnění zákonné podmínky jejího advokátního zastoupení (§240 odst. 1, §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.
Prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, vytýká žalovaná odvolacímu soudu nesprávnost právního závěru, že je ve věci pasivně věcně legitimovaná, neboť s žalobkyní uzavřela platnou cestovní smlouvu.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §852b zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), musí mít cestovní smlouva písemnou formu.
Podle §46 odst. 2 obč. zák. pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí (jestliže se nejedná o smlouvu o převodu nemovitosti), dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí.
Podle §34 obč. zák. je právním úkonem projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.
Podle §40 odst. 3, věty první před středníkem, obč. zák. je písemný právní úkon platný, je-li podepsán jednající osobou.
Podle §43a odst. 1 obč. zák. projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Podle druhého odstavce téhož ustanovení působí návrh od doby, kdy dojde osobě, které je určen
Podle §43c odst. 1 obč. zák. je přijetím návrhu včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas. Podle druhého odstavce téhož ustanovení včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 368/99, dovodil že písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí: písemnosti a podpisu, přičemž písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby, který – na rozdíl od textu písemnosti – musí být zásadně vlastnoruční. Dále mimo jiné konstatoval, že byla-li nabídka prodávajícího na uzavření písemné kupní smlouvy obsahující její podstatné náležitosti podepsána jen kupujícím a nikoli též prodávajícím, je třeba takto vyhotovenou listinu považovat za návrh kupujícího na uzavření kupní smlouvy ve smyslu §43a odst. 1 obč. zák., neboť pouze on tento návrh jako jednající osoba podepsal. Tyto závěry lze použít rovněž v posuzované věci, kdy byla uzavírána cestovní smlouva.
Dovoláním zpochybněný právní závěr učinil odvolací soud na základě zjištění, že žalovaná cestovní smlouvu podepsala. Nezohlednil však přitom, že žalovaná nebyla smluvní stranou, takže s jejím podpisem nelze spojovat žádné právní následky. Jak vyplývá ze zjištění odvolacího soudu, byla předmětná smlouva vyhotovena na formuláři třetí osoby (CK Kalvia), jež je také coby smluvní strana označena v záhlaví písemného vyhotovení smlouvy (žalovaná je ve smlouvě označena toliko jako prodejce). Předpokládá-li písemný právní úkon pro svůj vznik písemný vlastnoruční podpis smluvní strany, mohla na základě takto vyhotovené listiny platně vzniknout smlouva (v písemné formě) jen mezi žalobkyní a CK Kalvia. Samotný podpis někoho (v daném případě žalované), kdo není ani smluvní stranou, ani nejedná na základě zmocnění ve smlouvě označené smluvní strany (CK Kalvia), je z hlediska uzavření smlouvy bez významu. Formulář smlouvy podepsaný toliko jednou smluvní stranou - žalobkyní, zůstal pouze návrhem smlouvy (nabídkou), která nebyla druhou ve smlouvě uvedenou smluvní stranou (CK Kalvia) akceptována. Mezi smluvními stranami označenými ve smlouvě tak žádná smlouva v písemné formě uzavřena nebyla. Jelikož formulář (listina) neobsahuje perfektní smlouvu, nelze - logicky vzato - ani dovozovat, že z takové smlouvy někomu vznikly práva a povinnosti. Aplikoval-li tudíž odvolací soud na věc ustanovení regulující vztahy z takto vzniklé cestovní smlouvy, z nichž dovozoval, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovaná, resp. že odpovídá žalobkyni za nekvalitní plnění smlouvy (poskytnuté žalobkyni cestovní kanceláří WORLD TRAVEL a. s.), není jeho rozhodnutí správné.
Rozsudek odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci a uplatněný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. tak byl žalovanou uplatněn po právu. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu, pokud jím bylo rozhodnuto ve vztahu vůči žalované, zrušil; protože důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, jenž dospěl rovněž k nesprávnému právnímu závěru, že podpisem žalované na předmětném formuláři byla uzavřena smlouva, zrušil Nejvyšší soud i rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto ve vztahu k žalované, a věc vrátil Okresnímu soudu v Pardubicích v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem a §243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2011
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu