ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2600.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2600/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných a) Mgr. V. K. , b) J. S. , a c) Mgr. P. S. , proti povinnému J. K. , zastoupenému Mgr. Jiřím Částkou, advokátem se sídlem v Chrudimi, Havlíčkova 7, pro 23.230,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 5 Nc 2843/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích z 31. 3. 2006, č. j. 18 Co 547/2005-23, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil výrok I. usnesení z 28. 7. 2005, č. j. 5 Nc 2843/2005-10, jímž okresní soud nařídil exekuci, tak, že určil, kolik z (okresním soudem v součtu uvedené) vymáhané částky připadá na každou z oprávněných, a jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání, jež trpělo nedostatky bránícími dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem; ze spisu přitom nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán.
K jeho žádosti mu okresní soud usnesením z 3. 11. 2009, č. j. 5 Nc 2843/2005-49, ustanovil zástupcem advokáta Mgr. Jiřího Částku. Toto usnesení nabylo právní moci 21. 11. 2009, jelikož odvolání povinného (č. l. 52), odmítnuté podle §218 písm. b) o. s. ř. usnesením krajského soudu z 25. 2. 2010, 4. j. 18 Co 46/2010-57, nemělo odkladný účinek (viz usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 47/1970); na datu právní moci usnesení o ustanovení zástupce nezměnilo nic ani opravné usnesení z 22. 4. 2010, č. j. 5 Nc 2843/2005-64 (vydané navíc nadbytečně, jelikož se oprava týkala pouze adresy bydliště oprávněných a data narození povinného, tedy údajů v záhlaví), protože odvolání nesměřovalo proti výroku usnesením podle §164 o. s. ř. opravenému, ani proti výroku na opraveném výroku závislému (viz rozhodnutí uveřejněné v téže Sbírce pod číslem 31/2001).
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Podle ustanovení §43 odst. 2, věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§243c odst. 1 o. s. ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva soudu, aby dovolání bylo opraveno nebo doplněno, anebo žádost dovolatele o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, se proto po uplynutí lhůty stávají bezpředmětnými. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Dovolání z 27. 7. 2006 (na č. l. 29), sepsané povinným, neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a ani ze skutečností v něm uvedených nelze usoudit, zda je nějaký dovolací důvod dán. Protože ustanovený zástupce ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení o jeho ustanovení (tedy do čtvrtka 21. 1. 2010) vady dovolání neodstranil, marným uplynutím lhůty dle §241b odst. 3 o. s. ř. se tyto vady staly neodstranitelnými; Nejvyšší soud proto k opožděně učiněnému doplnění dovolání z 19. 4. 2010 (na č. l. 67) nepřihlédl.
Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že soud prvního stupně usnesením z 29. 3. 2010 (č. l. 59) doručeným zástupci povinného 31. 3. téhož roku poskytl k doplnění dovolání 20-ti denní lhůtu (která byla ostatně zmeškána, když dovolání bylo podáno u soudu osobně až 26. 4. 2010), jelikož soud zákonnou dvouměsíční lhůtu předepsanou ustanovením §241b odst. 3 věta druhá za středníkem o. s. ř. prodloužit nemůže.
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud vadné dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. března 2012
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu