ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.776.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 776/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné REALBOHEMIA a. s. , se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, identifikační číslo osoby 45242968, zastoupené JUDr. Hanou Záveskou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186, proti povinným 1) E. P. , 2) K. L. , za účasti soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, Exekutorský úřad Praha 7 se sídlem v Praze 7, Jankovcova 13, přihlášených věřitelů České spořitelny a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice, A. Barcala 1461, vydražitelky E. T., pro 943 655,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Nc 6288/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 7. 2009, č. j. 19 Co 888/2009-70, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 9. 10. 2008, č. j. 34 Nc 6288/2004-42, rozhodl, že rozdělovaná podstata ve výši 2 717 364,64 Kč se rozděluje tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) pohledávka soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila na úhradu nákladů této exekuce ve výši 500 687,74 Kč,
2) pohledávka České spořitelny, a. s. v částce 92 174,90 Kč,
3) pohledávka oprávněné vyplacením zbytku rozdělované podstaty ve výši 2 124 502,- Kč.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že rozdělovaná podstata ve výši 2 749 618,30 Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:
1) pohledávka soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila na úhradu nákladů této exekuce ve výši 500 687,74 Kč,
2) pohledávka České spořitelny, a. s. v částce 92 174,90 Kč,
3) pohledávka oprávněné ve výši 1 177 567,60 Kč.
Dále rozhodl, že se z rozdělované podstaty vyplatí povinné E. P. částka 652 792,10 Kč a povinné K. L. částka 326 396,- Kč. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem okresního soudu, že pohledávka soudního exekutora na úhradu nákladů exekuce se uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty v první skupině podle §337c odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), a že náklady jsou přímo pohledávkou za povinnými, proto neplatí limit vyplývající z rozhodnutí v dědickém řízení, do něhož povinné odpovídají za dluhy zůstavitelky. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že pohledávky oprávněné a dalších věřitelů lze uspokojit s ohledem na §470 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), pouze do výše ceny dědictví, které povinné nabyly. Proto 1) povinná odpovídá za dluhy do výše 846 495,- Kč a 2) povinná do výše 423 247,50 Kč (celkem 1 269 742,50 Kč). Pohledávky oprávněných České spořitelny a. s. a Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice jsou pohledávkami třetí skupiny podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejlepší pořadí v rámci nich má část pohledávky České spořitelny a. s., vyplývající z data vzniku omezení převodu nemovitosti, tj. 13. 3. 1989, a to jistina pohledávky, náhrada nákladů řízení vzniklých při vymáhání této pohledávky a úrok narostlý za dobu posledních tří let, tedy celkem 92 174,90 Kč. Na druhém místě je část pohledávky oprávněné, která má pořadí podle dne, kdy nastaly právní účinky zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí, tj. 4. 1. 1993. Toto pořadí platí pro jistinu pohledávky ve výši 943 655,- Kč, náhradu nákladů řízení 43 908,- Kč a úrok narostlý za dobu tří let před rozvrhem, tj. 850 840,70 Kč (celkem 1 938 403,70 Kč). Podle odvolacího soudu však nelze přehlédnout, že k návrhu oprávněné byla exekuce nařízena jen pro částku 1 269 742,50 Kč. Po odečtení pohledávky České spořitelny a. s. lze tak uspokojit pohledávku oprávněné jen ve výši 1 177 567,60 Kč. Tím byl současně vyčerpán limit stanovený dědickým rozhodnutím.
Oprávněná v dovolání namítá, že s ohledem na §151a odst. 1 obč. zák. ve znění účinném v dubnu 1992 odpovídají povinné od 17. 1. 2003 za veškeré dluhy zajištěné zástavním právem na předmětných nemovitostech a za prodlení spojené s neuhrazením závazku z úvěrové smlouvy, a to až do výše zpeněžení zástavy. Současně uvedla, že i při správnosti názoru odvolacího soudu nelze opomenout, že povinné jsou od 20. 11. 2001 v prodlení se splácením úvěru, takže i kdyby odpovídaly za dluhy dědictví do výše nabytého majetku, tj. do částky 1 269 742,50 Kč, jednalo se o stav ke dni úmrtí zůstavitelky, ovšem po dni 16. 1. 2003 (právní moc rozhodnutí o vypořádání dědictví) odpovídají za prodlení se splácením dluhu v plné výši bez omezení stanoveného v §470 odst. 1 obč. zák. (jednalo by se o úrok z prodlení ve výši 30 % z částky 846 495,- Kč za dobu od 17. 1. 2003 do 9. 10. 2008). Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Věřitelka Okresní správa sociálního zabezpečení České Budějovice podala k dovolání vyjádření, v němž uvedla, že odpovědnost povinných za dluhy z dědictví dosud nebylo možné jednoznačně stanovit, protože dosud neproběhla likvidace dědictví. Protože ještě před provedením dražby bylo patrné, že dědictví je předlužené, považuje za správné, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně se závazným právním názorem, dle něhož peněžité prostředky získané v rámci exekuce z dražby spoluvlastnických podílů povinných na nemovitosti, je nutné ve výši, která ke dni nového rozvrhového jednání přesahuje součet částek řádně přihlášených pohledávek, které nepochází z dědictví, a částky, za kterou povinné odpovídají v souladu s §470 obč. zák. podle dědického rozhodnutí, považovat za nově objevený majetek zůstavitelky podle §175x o. s. ř. Okresní soud v Českých Budějovicích musí po nabytí právní moci rozvrhového usnesení nařídit likvidaci dědictví a usnesení zaslat všem věřitelům, kteří jsou známí z dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 54 D 883/2001 či z exekučního řízení, aby nemohla být dotčena práva žádného z uvedených věřitelů. Současně věřitelka nesouhlasí s tím, že pro pořadí pohledávky oprávněného je rozhodující zahájení exekučního řízení. Podle jejího názoru rozhodující je vydání exekučního příkazu prodejem nemovitostí. V takovém případě s ohledem na to, kdy bylo ve prospěch věřitelky zřízeno soudcovské zástavní právo (17. 4. 2004), by při rozdělení celé částky 2 717 364,64 Kč musela být věřitelce přiznána částka 186 098,40 Kč.
Dovolání - přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s §238 odst. l písm. e) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 7. 2009) - není důvodné.
Jelikož vady podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, a k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu především právní závěr odvolacího soudu o uspokojení pohledávky oprávněné jen ve výši, v níž byla nařízena exekuce.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou (§33a odst. 1 písm. c).
Podle §470 odst. 1 obč. zák. dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.
V souzené věci na základě dědické dohody schválené usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 1. 2003, č. j. 54 D 883/2001-191, nabyla povinná E. P. podíl ideálních čtyř osmin vzhledem k celku těchto nemovitostí: domu, se stav. parc. č. 1457, pozemků par. č. 1456, 1458, 1477, v kat. území České Budějovice 7, nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v Českých Budějovicích, v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 1453 pro obec České Budějovice, kat. území České Budějovice 7, v hodnotě 846 495,- Kč, a povinná K. L. podíl ideálních dvou osmin uvedených nemovitostí v hodnotě 423 247,50 Kč. V tomto rozsahu povinné ve smyslu §470 odst. 1 obč. zák. odpovídají za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na ně přešly zůstavitelovou smrtí. Obvyklou cenu nabytého majetku (stejně jako výši dluhů) určí ke dni smrti zůstavitele soud. Následné zvýšení nebo snížení obvyklé ceny nabytého majetku po pravomocném skončení dědického řízení již proto nemůže ovlivnit dědicovu odpovědnost za zůstavitelovy dluhy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3697/2008, dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí na www.nsoud.cz ).
Exekučním titulem je v daném případě platební rozkaz Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 5. 1994, č. j. Ro 01396/94-14, kterým bylo uloženo zemřelé E. L. zaplatit Bance Bohemia a. s., Praha, pobočka České Budějovice, 943 655,- Kč s 30% úroky od 1. 3. 1994 do zaplacení a náklady řízení 43 908,- Kč, vše do patnácti dnů od právní moci platebního rozkazu. Pro uspokojení pohledávky v tomto rozsahu také oprávněná navrhla nařídit exekuci.
Okresní soud v Českých Budějovicích nařídil na základě exekučního titulu exekuci v případě povinné E. P. k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 846 495 Kč a pro náklady exekuce, které budou v jejím průběhu stanoveny, a v případě K. L. k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 423 247,50 Kč a pro náklady exekuce, které budou v jejím průběhu vyčísleny; ve zbytku návrh oprávněné zamítl (č. l. 12).
Z uvedeného vyplývá, že oprávněná se mohla na základě exekučního titulu domáhat v rámci rozvrhového řízení po povinných zaplacení uvedených částek. Skutečnost, že pohledávka je zajištěna zástavním právem či že povinné odpovídají za prodlení se splácením dluhu po 16. 1. 2003 (právní moc usnesení o vypořádání dědictví) bez omezení vyplývajícího z §470 odst. 1 obč. zák. je tak nerozhodná. Exekuční řízení je ovládáno zásadnou dispoziční a vždy záleží na oprávněném, v jaké výši bude exekučním titulem přiznanou pohledávku vymáhat, popř. v jakém rozsahu soud návrhu na nařízení exekuce vyhoví a exekuci nařídí.
Právní názor odvolacího soudu, že v souzené věci lze uspokojit pohledávku oprávněné jen do výše 1 177 567,60 Kč (s ohledem na lepší pořadí pohledávky České spořitelny a. s.) při respektování rozsahu odpovědnosti, v jakém povinné odpovídají za dluhy zůstavitelky (cena nabytého dědictví zpochybněna nebyla), je tak správný (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 245/2004).
V souvislosti s vyjádřením k dovolání a likvidací dědictví Nejvyšší soud odkazuje na usnesení ze dne 30. 11. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3697/2008.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněné prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků kromě dovolatele náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. srpna 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu