Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.03.2012, sp. zn. 20 Nd 52/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.52.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.52.2012.1
sp. zn. 20 Nd 52/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci žalobců a) P. C. , zastoupeného zmocněnkyní PhDr. M. J., b) PhDr. M. J. , proti žalované Ing. J. H. , zastoupené JUDr. Miroslavem Maškem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 3/319, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 61/2009, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vedené pod sp. zn. Nco 222/2011, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří Pácal a JUDr. Danuše Novotná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 4 Nd 413/2011. Odůvodnění: Ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 222/2011 namítala žalobkyně b) podjatost soudců tohoto soudu. Vrchní soud v Praze předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu soudu. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 413/2011 a rozhodovat o ní podle rozvrhu práce přísluší senátu č. 4 složeném v dané věci z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné. Podáním ze dne 29. listopadu 2011 žalobkyně b) mimo jiné vznesla námitku podjatosti (i) soudců Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce, JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné a navrhla, aby tito soudci byli vyloučeni z projednávání a rozhodování v její věci. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudců v dané věci podle žalobkyně vyplývají z jejich rozhodování v jiných věcech žalobce a) a z jejich předchozího členství v Komunistické straně Československa. Zastává názor, že podjatým soudcem je každý soudce, který byl v minulosti členem KSČ, a má rozhodovat ve sporu, v němž je účastníkem bývalý politický vězeň a odpůrce komunismu. Je nepřípustné, aby bývalý člen KSČ rozhodoval o nepodjatosti svých kolegů, rovněž bývalých členů KSČ. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu byla věc o vyloučení označených soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u zde pod sp. zn. 4 Nd 413/2011, předložena senátu občanskoprávního kolegia č. 20. Soudci JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří Pácal a JUDr. Danuše Novotná, kterých se námitka podjatosti týká, ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný poměr k předmětné věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům. JUDr. František Hrabec nadto dodal, že se osobně necítí podjatým, nicméně v jiné věci žalobce a) byl usnesením Nejvyššího soudu z 18. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, z projednávání vyloučen. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobkyně b) dovozuje mimo jiné z okolností v jejich rozhodování v jiných právních věcech týkajících se žalobce a). Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci, a to ani v případě, kdyby případná námitka nesprávného postupu ve věcech stejného druhu byla opodstatněná. K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobkyně b) ve svém obsáhlém a nepřehledném podání neuvedla ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců. Případné členství či kandidatura na členství v bývalé KSČ, což činí žalobkyně b) hlavním důvodem své námitky podjatosti těchto soudců, není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout. Nejvyšší soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10, případně ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. III. ÚS 860/11, v nichž se uvádí, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala tyto soudce z rozhodovacího procesu, a to ani v právní věci bývalého politického vězně totalitního komunistického režimu. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem. Případný závěr o podjatosti shora uvedených soudců by se musel opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce tak nemůže být pouhý odkaz na jeho údajnou politickou angažovanost v minulosti. Žalobkyní prosazovaný extenzivní výklad ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. by ve svém důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. S odkazem na argumentaci k uplatněné námitce podjatosti a na podaný výklad Nejvyššího soudu a citovaná rozhodnutí soudu ústavního je patrné, že žalobkyní namítané okolnosti nemohou objektivně založit podjatost jmenovaných soudců Nejvyššího soudu. Proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., že soudci uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 413/2011. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. března 2012 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/20/2012
Spisová značka:20 Nd 52/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:20.ND.52.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01