ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2430.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 2430/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce PHL - G.E.N. s.r.o. se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1062/58, IČO 28162684, zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, proti žalovaným 1) FOXTROT 2000 spol. s r.o. se sídlem v Praze 8, Kadaňská č. 839/22, IČO 25764373, 2) JUDr. J. L. , jako správkyni konkursní podstaty úpadce OPZ PLUS, a.s. se sídlem v Praze 1, Hradební č. 3, a 3) OPZ PLUS, a.s. se sídlem v Praze 1, Hradební č. 3, IČO 45274835, zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kroftova č. 1, o nahrazení souhlasu žalovaných a žalobce s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 25 C 217/2008, o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2010 č.j. 20 Co 334/2010-395, takto:
I. Dovolání žalovaného 3 ) se zamítá .
II. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.300,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Michala Žižlavského, advokáta se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5.
Odůvodnění:
Na návrh žalovaného 1) Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10, které nabylo (podle potvrzení obsaženého ve spise) právní moci dne 25.1.2008, přijal ve prospěch "neznámého příjemce" do úschovy částku 154.974,- Kč jako nájemné a zálohu na služby spojené s nájmem nebytových prostor v budovách č.p.761 a č.p. 766 v k.ú. Staré Město. Žalovaný 1) jako složitel svůj návrh zdůvodnil zejména tím, že nájemní smlouvu ze dne 27.2.2006 uzavřel se žalovaným 3), že však žalobce se (podle dopisu ze dne 8.3.2006) pokládá za vlastníka domu, v němž jsou pronajaté prostory, a že proto požaduje placení nájemného. Žalovaný 1) dovozuje, že má "odůvodněné pochybnosti, kdo je vlastníkem nemovitostí a pronajímatelem z uzavřeného nájemního vztahu", a že mu tedy je "osoba věřitele v postavení pronajímatele nebytových prostor neznámá".
Po té, co Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 2.4.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-63 zamítl žádost žalobce o vydání předmětu úschovy s odůvodněním, že žalovaný 1) jako složitel souhlas k vydání předmětu úschovy "neposkytl" a že žalovaný 3) "s vydáním zásadně nesouhlasil", se žalobce žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 28.4.2008 domáhal, aby žalovaní 1), 2) a 3) byli povinni souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je vlastníkem budov č.p. 761 na pozemku parc. č. 840 a č.p. 766 na pozemku parc. č. 841 v kat. úz. Staré Město, v nichž žalovaný 1) užívá nebytové prostory jako nájemce a za něž složil do soudní úschovy nájemné ve výši 154.974,- Kč, neboť v roce 1995 došlo "ke vkladu těchto budov do základního kapitálu jeho právního předchůdce společnosti C - majetkový fond a.s." (vklad vlastnického práva ve prospěch této společnosti byl povolen "pravomocným správním rozhodnutím" a "vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí"). I když "rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 11 C 143/98-32 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 55 Co 40/2000-59" bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí je žalovaný 3), byla tato pravomocná rozhodnutí v roce 2004 "pravomocně zrušena", čímž se "obnovil původní stav". Po té, co byl na majetek žalovaného 3) prohlášen konkurs, sepsala žalovaná 2) předmětné budovy do konkursní podstaty úpadce; pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22.12.2005 č.j. 13 Cmo 200/2005-229 však byly předmětné budovy z konkursní podstaty úpadce vyloučeny a žalovaná 2) tyto budovy předala žalobci. Žalovaná 2) a žalovaný 3) nemají podle názoru žalobce právo na vydání předmětu úschovy a jsou povinni souhlasit s vydáním žalobci. Žalovaný 3) navíc nemůže uplatňovat nárok na předmět úschovy, neboť za úpadce nejednal správce konkursní podstaty ani osoba jím zmocněná, a jeho zástupce advokát JUDr. Lambert Halíř byl zmocněn úpadcem, který k tomu není oprávněn.
Žalovaná 2) namítla, že není "věřitelem předmětné pohledávky", protože budova, v níž má žalovaný 1) pronajaty nebytové prostory, byla vyloučena z konkursní podstaty úpadce, a že proto není pronajímatelem a k uvedené budově nemá žádné dispoziční právo. Na plnění ze soudní úschovy si žalovaná 2) nečiní nárok a k udělení souhlasu s vydáním úschovy není legitimována.
Žalovaný 3) uvedl, že je "skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl na základě privatizačního projektu a rozhodnutí o privatizaci vložením do jeho základního kapitálu Fondem národního majetku ČR jako jediným zakladatelem", a že jeho vlastnické právo bylo rovněž "potvrzeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 o určení právního vztahu ze dne 16.11.1999 č.j. 11 C 143/98-32 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24.2.2000 č.j. 55Co 40/2000-59", aniž by bylo významné, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22.12.2005 č.j. 13 Cmo 200/2005-229 byly předmětné nemovitosti vyloučeny z konkursní podstaty žalovaného 3), neboť se nejedná o rozhodnutí, které by bylo způsobilé změnit nebo zrušit právní vztahy, jimiž žalovaný 3) prokazuje své vlastnické právo, a žalovaný 3) nebyl účastníkem tohoto řízení a rozhodnutí není pro něj závazné. Uvedl, že žalobce je "produktem mnoha účelových fúzí a že dosud neprokázal, že na něj vlastnické právo postupně přešlo". Žalovaný 3) se současně vzájemnou žalobou domáhal, aby bylo žalobci a žalovaným 1) a 2) uloženo souhlasit s vydáním předmětu soudní úschovy žalovanému 3).
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 10.2.2010 č.j. 25 C 217/2008-307 neschválil smír mezi žalobcem a žalovaným 1) ze dne 3.2.2009, podle něhož žalovaný 1) "v souladu s ustanovením §185e o.s.ř. souhlasí s vydáním předmětu úschovy žalobci a žádá Obvodní soud pro Prahu 8, aby vydal žalobci úschovu ohledně částky 154.974,- Kč, kterou přijal usnesením ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10 a o které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 řízení pod sp. zn. 25 C 217/2008 a podle něhož žalobce a žalovaný 1) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů tohoto řízení", zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby bylo žalovaným 1), 2) a 3) uloženo souhlasit "s vydáním předmětu úschovy žalobci ohledně částky 154.974,- Kč, přijaté do úschovy usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10", a zamítl vzájemnou žalobu žalovaného 3), kterou se domáhal, aby bylo žalobci, žalovanému 1 a žalované 2) uloženo souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalovanému 3) "ohledně částky 154.974,- Kč, přijaté do úschovy usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10"; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z provedeného dokazování mimo jiné zjistil, že podle notářského zápisu, sepsaného dne 30.4.1992, založil Fond národního majetku ČR společnost OPZ PLUS a.s., do jejíhož základního jmění vložil mimo jiné "administrativní budovu Hradební 3, Praha 1, č.p. 761 na pozemku p.č. 840 a administrativní budovu Haštalská 28, Praha 1, č.p.766 na pozemku p.č. 841"; podle prohlášení zakladatele OPZ PLUS a.s. ze dne 22.3.1995 vložil zakladatel "do základního jmění společnosti C - majetkový fond a.s. nepeněžitý vklad - nemovitosti s pozemky v celkové hodnotě 28.000.000,- Kč, mimo jiné 1) obec: Praha, lokalita: Praha 1, Hradební 3, k.ú. Staré Město, č.parcely 840, list vlastnictví 271, výměra pozemků 528 m 2 zastavěná plocha, hodnota celkem: 5.177.900,- Kč, 2) obec: Praha, lokalita: Praha 1, Haštalská 28, k.ú. Staré Město, č.parcely 841, list vlastnictví 76, výměra pozemků 227 m 2 zastavěná plocha, hodnota celkem: 422.152,- Kč. Společnost C - majetkový fond a.s., IČO 62621386, zapsaná v obchodním rejstříku 21.2.1995, byla vymazána z obchodního rejstříku 1.9.2003 v důsledku zrušení bez likvidace fúzí splynutím se společností G.E.N., a.s., IČO 60196688, která byla vymazána z obchodního rejstříku dnem 1.2.2006, neboť zanikla bez likvidace fúzí sloučením se zanikajícími společnostmi CIMEX Praha a.s., IČ 27075940, C-VHB, a.s., IČO 25203843, C-BUSSINESS CENTRUM a.s., IČO 60193255, HELISMILE s.r.o., IČO 26950294, HOTELOVÝ KOMPLEX BROADWAY MARIÁNSKÉ LÁZNĚ spol. s r.o., IČO 27085384 a s nástupnickou společností TABEA a.s., IČO 26013606, která jako nástupnická společnost převzala jmění všech zanikajících společností. Společnost TABEA a.s., IČO 26013606, byla od 1.2.2006 přejmenována na CIMEX Praha a.s., společnost PHL-G.E.N. s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1.10.2007 a jejím společníkem je Philibert International Group N.V. se 100% obchodním podílem; společnost vznikla rozdělením společnosti CIMEX Praha a.s., IČO 26013606, která zanikla bez likvidace rozdělením se založením nových nástupnických společností PHL-Praha s.r.o., IČO 28162803, PHL G.E.N. s.r.o., IČO 28162684 a mnoha dalších společností. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22.12.2005 č.j. 13 Cmo 200/2005-229 byly ze soupisu konkursní podstaty žalovaného 3) vyloučeny mimo jiné objekty č.p. 761 a 766 k.ú. Staré Město (dovolání proti tomuto rozsudku bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.7.2008 č.j. 29 Odo 840/2006 v tomto rozsahu zamítnuto); soudy v řízení dospěly k závěru o platnosti prohlášení zakladatele ze dne 22.3.1995 jako dostatečně určitého právního úkonu ve smyslu ustanovené §37 odst. 1 občanského zákoníku. O určení vlastnictví k předmětným nemovitostem probíhal soudní spor mezi žalovaným 3) a společností C-majetkovým fondem a.s.; rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16.11.1999 č.j. 11 C 143/98-32 byla žaloba zamítnuta a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24.2.2000 č.j. 55 Co 40/2000-59 bylo určeno, že žalovaný 3) je vlastníkem uvedených nemovitostí, avšak oba tyto rozsudky byly rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.6.2005 sp. zn. 22 Cdo 1305/2004 zrušeny v rozsahu, týkajícím se mimo jiné uvedených nemovitostí, a věc byla postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému. Soud prvního stupně se nejdříve zabýval (jako předběžnou otázkou) vlastnictvím budov č.p. 761 a 766 v k.ú. Staré Město, dovodil, že není rozhodný stav zápisu v katastru nemovitostí, který nemusí odpovídat skutečnosti, a že závěr o vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem nelze učinit ani na podkladě rozhodnutí o vylučovací žalobě, v němž byla tato otázka řešena jen jako otázka předběžná a pouze pro dané řízení. Podle soudu prvního stupně "prohlášení žalovaného 3) ze dne 22.3.1995, od něhož žalobce přes své právní předchůdce odvozuje vlastnické právo, je ve vztahu k předmětným budovám neplatné pro jeho neurčitost, neboť nelze dovodit, že se kromě pozemků převádí i budovy na nich stojící"; žalobce by navíc "musel prokázat své vlastnické právo souvislým řetězcem nabývacích titulů, k čemuž nestačí samotné výpisy z obchodního rejstříku". Žalobcovu žalobu proto zamítl, ve vztahu k žalované 2) též pro nedostatek její pasivní legitimace, neboť se řízení o vydání úschovy netýkalo majetku zařazeného do konkursní podstaty úpadce. Soudní smír mezi žalobcem a žalovaným 1) neschválil "pro jeho rozpor s hmotným právem". Soud prvního stupně zamítl rovněž vzájemnou žalobu žalovaného 3) s odůvodněním, že je tu "nedostatek pasivní legitimace", neboť ve smyslu ustanovení §97 odst. 1 o.s.ř. může vzájemná žaloba směřovat jen vůči žalobci a nikoliv také "vůči účastníkům stojícím na stejné straně" a nejde ani o tzv. hlavní intervenci ve smyslu ustanovení §91a o.s.ř., která "musí směřovat vůči všem ostatním účastníkům probíhajícího řízení a žalovaný 3) je jednou ze stran".
K odvolání žalobce a žalovaného 3) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14.10.2010 č.j. 20 Co 334/2010-395 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o neschválení smíru, ve výroku o zamítnutí vzájemné žaloby žalovaného 3) a ve výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2) a změnil ve výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) tak, že žalovaný 3) je povinen "souhlasit s vydáním předmětu úschovy ohledně částky 154.974,- Kč, přijaté do úschovy usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10", a rozhodl, že žalobce a žalovaní 1) a 2) navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a že žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 21.720,- Kč k rukám advokáta JUDr. Michala Žižlavského. Při posouzení předběžné otázky o vlastnictví k domům č.p. 761 a 766 v k.ú. Staré Město dospěl, na rozdíl od soudu prvního stupně, k závěru, že prohlášení zakladatele OPZ PLUS a.s. ze dne 22.3.1995 o nepeněžitém vkladu do základního jmění společnosti C-majetkový fond a.s. je určitým a platným právním úkonem a že předmětné budovy se na jeho základě staly vlastnictvím tohoto právního předchůdce žalobce. Podle odvolacího soudu je otázku určitosti prohlášení ze dne 22.3.1995 třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem, za nichž byl právní úkon učiněn, a k výkladovým pravidlům obsaženým v ustanoveních §35 odst. 2 občanského zákoníku a §266 odst. 1, 2 a 3 obchodního zákoníku, a z uvozujících slov "zakladatel vložil" a "následující nemovitosti a pozemky" je jednoznačně patrno, že nemovitostmi jsou míněny ostatní nemovitosti od pozemků odlišné, tedy stavby, které jsou následně v obsahu prohlášení specifikovány svým orientačním číslem (Hradební 3 a Haštalská 28) a číslem pozemku, na kterém stojí, čímž jsou identifikovány, přičemž shodný závěr učinil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém "rozsudku sp. zn. 29 Odo 840/2006" ve věci vylučovací žaloby a předtím již v "rozsudku sp. zn. 29 Odo 1582/2005, týkajícím se jiné nemovitosti, vkládané do majetku zakládané společnosti shodným prohlášením". Z výpisů z obchodního rejstříku odvolací soud dále dovodil, že veškeré jmění společnosti C-majetkový fond a.s. převzal na základě fúze její universální právní nástupce G.E.N. a.s., jehož celé jmění opět přešlo na nástupnickou společnost TABEA a.s., následně přejmenovanou na CIMEX PRAHA a.s., a že "vlastnická situace" dotčených nemovitostí je zcela jasně patrná z výpisů z obchodního rejstříku, neboť se vždy jednalo o universální právní nástupnictví a převzetí celého jmění právního předchůdce, a proto není třeba dalšího dokazování jednotlivými smlouvami o fúzi. Společnost CIMEX PRAHA a.s. zanikla rozdělením na řadu nástupnických společností, jednou z nich je PHL-G.E.N. s.r.o., založená 1.10.2007, a z obsahu notářského zápisu ze dne 3.9.2007 Nz 189/2007 o smlouvě a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s. vyplývá, že do majetku nově zakládané společnosti PHL-G.E.N. s.r.o. přecházejí mimo jiné budovy č.p. 761 a 766 v k.ú. Staré Město, a uzavřel, že žalobce je vlastníkem předmětných budov a oprávněným příjemcem plnění z nájmu nebytových prostor (předmětu soudní úschovy). Žaloba směřující proti žalované 2) byla správně zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace a nemohlo jí být vyhověno ani vůči žalovanému 1); smír uzavřený mezi žalobcem a žalovaným 1) nebylo možné schválit, neboť neměl "způsobilý předmět".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 3) dovolání, a to - jak vyplývá z jeho obsahu - proti výroku, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Namítá, že vlastnické právo žalobce nelze úspěšně dovozovat "z kontextu vytrženého notářského zápisu, týkajícího se poslední z celé řady předcházejících fúzí a z výpisů z obchodního rejstříku", a že "žalobce je pouze jedním z celé řady právních nástupců společnosti C-majetkový fond a.s."; k tomu, aby se mohl stát vlastníkem předmětných nemovitostí, "nestačí, že je universálním právním nástupcem, ale je nezbytné, aby vlastnické právo k těmto nemovitostem bylo předmětem všech předcházejících fúzí a svědčilo též všem jeho právním předchůdcům". Protože odvolací soud neprovedl důkaz jednotlivými smlouvami o předcházejících fúzích, "rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu", neboť "z výpisů z obchodního rejstříku a jednoho (v pořadí posledního) notářského zápisu o projektu fúze nelze zjistit, že je to žalobce, který se na základě jednotlivých fúzí stal postupně vlastníkem předmětných nemovitostí". Žalobce v řízení podle názoru žalovaného 3) neprokázal přechody jmění (nemovitostí) do obchodních společností v rámci jednotlivých fúzí "souvislým řetězcem nabývacích titulů", neboť výpisy z obchodního rejstříku či tvrzení o fúzích - jak vyplývá nejen z listin založených ve sbírce listin příslušného katastrálního úřadu, ale i ze sbírky listin obchodního rejstříku - neprokazují, že by "předmětem těchto fúzí byly dotčené nemovitosti" Žalovaný 3) navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl, aby dovolací soud odmítl dovolání žalovaného 3) jako zjevně bezdůvodné, případně aby je zamítl. Odvolací soud správně dovodil, že prohlášení zakladatele OPZ PLUS a.s. o nepeněžitém vkladu do základního jmění společnosti C-majetkový fond a.s. ze dne 22.3.1995 je určitým a platným právním úkonem, na jehož základě se stal právní předchůdce žalobce C-majetkový fond a.s. vlastníkem předmětných nemovitostí. Poté, co bylo vlastnické právo žalovaným 3) zpochybněno, byl žalovaný 3) po určitou dobu zapsán (na základě rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 55 Co 40/2000-59) v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí, avšak po zrušení uvedeného rozhodnutí došlo k obnovení původního právního stavu (z roku 1995) a vlastnické právo k nemovitostem bylo opět zapsáno ve prospěch žalobce (tehdy společnosti G.E.N. a.s.) do katastru nemovitostí. V současné době je v katastru nemovitostí stále zapsána společnost G.E.N. a.s., neboť aktualizaci zápisu brání řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem mezi žalovaným 3) a žalobcem. U právních předchůdců žalobce společnosti C-majetkový fond a.s., G.E.N. a.s. a CIMEX PRAHA, a.s. se jednalo o "universální cesi, kdy na právního nástupce přešlo veškeré jmění právního předchůdce a mezi společností CIMEX PRAHA, a.s. a společností PHL-G.E.N. s.r.o. se jednalo o singulární cesi a skutečnost, že na žalobce přešly mimo jiné předmětné nemovitosti dokládá Smlouva a projekt o rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA, a.s. ze dne 3.9.2007 sepsaná ve formě notářského zápisu". Nejvyšší soud se již "v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 29 Odo 840/2006" s právním nástupnictvím žalobce vypořádal.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti zamítavému výroku pravomocného rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy (§568 věta první občanského zákoníku).
U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku (§185a odst.1 o.s.ř.).
Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků řízení a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele (§185d odst.1 o.s.ř.). Jiné osobě, než která je uvedena v ustanovení §185d odst. 1 a 2 o.s.ř. (tj. jiné osobě než složiteli nebo příjemci), žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce (§185d odst. 3 o.s.ř.).
Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli (§185e o.s.ř.).
V projednávané věci složil žalovaný 1) částku 154.974,- Kč jako nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním nebytových prostor v domě č.p.761 a č.p. 766 v k.ú. Staré Město do úschovy soudu proto, že měl - jak vyplývá z obsahu jeho návrhu na přijetí do úschovy - důvodné pochybnosti, kdo je jako pronajímatel nebytových prostor jeho věřitelem [zda je to žalovaný 3) nebo právní předchůdce žalobce společnost CIMEX PRAHA a.s.]. Protože nešlo o úschovu pro neznámého věřitele, není třeba k vydání předmětu úschovy příjemci nebo jiné osobě, která uplatňuje právo na předmět úschovy (a žádá o jeho vydání), souhlasu složitele (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2010 sp. zn. 21 Cdo 293/2009).
O vydání předmětu úschovy požádal soud žalobce. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 2.4.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-63 tuto žádost zamítl s odůvodněním, že žalovaný 1) jako složitel souhlas k vydání předmětu úschovy "neposkytl" a že žalovaný 3) "s vydáním zásadně nesouhlasil". Další žádost žalobce o vydání předmětu úschovy Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl usnesením ze dne 12.10.2009 č.j. 20 Sd 208/2007-82 s odůvodněním, že žalovaný 3) s požadovaným vydáním předmětu žaloby nesouhlasil. Žalobce se domáhá ve smyslu ustanovení §185e o.s.ř., aby žalovaným bylo uloženo souhlasit s jím požadovaným vydáním předmětu úschovy. Požadavek na uložení povinnosti žalobci a žalovaným 1) a 2) souhlasit s vydáním předmětu úschovy uplatnil prostřednictvím vzájemné žaloby rovněž žalovaný 3).
V projednávané věci je nepochybné, že právo na předmět úschovy, přijaté usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2.1.2008 č.j. 20 Sd 208/2007-10, má ten, kdo je pronajímatelem nebytových prostor, které žalovaný 1) užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 27.2.2006, tedy - řečeno jinak - ten, kdo je vlastníkem budov čp. 761 na pozemku p.č. 840 a čp.766 na pozemku p.č. 841 v kat. území Staré Město.
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost zjištění v tomto směru dovolatel nezpochybňuje), že podle notářského zápisu, sepsaného dne 30.4.1992, založil Fond národního majetku ČR společnost OPZ PLUS a.s., do jejíhož základního jmění vložil mimo jiné administrativní budovu čp. 761 na pozemku p.č. 840 v kat. území Staré Město v Praze 1, Hradební 3, a administrativní budovu čp. 766 na pozemku p.č. 841 v kat. území Staré Město v Praze 1, Haštalská 28. Společnost OPZ PLUS a.s. poté - jako zakladatelka společnosti C-majetkový fond a.s., zapsané do obchodního rejstříku dnem 21.2.1995 - vložila podle prohlášení ze dne 22.3.1995 předmětné nemovitosti jako nepeněžitý vklad do základního jmění společnosti C - majetkový fond a.s. Společnost C-majetkový fond a.s. byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni 1.9.2003 v důsledku zrušení bez likvidace fúzí splynutím se společností G.E.N., a.s., IČO 60196688, a jmění zanikající společnosti přešlo na nově vzniklou nástupnickou společnost G.E.N. a.s., IČO 27083730, zapsanou do obchodního rejstříku dnem 1.9.2003. Společnost G.E.N. a.s., IČO 27083730, byla vymazána z obchodního rejstříku dnem 1.2.2006, neboť zanikla bez likvidace fúzí sloučením se zanikajícími společnostmi CIMEX Praha a.s., IČ 27075940, C-VHB, a.s., IČO 25203843, C-BUSINESS CENTRUM a.s., IČO 60193255, HELISMILE, s.r.o., IČO 26950294, HOTELOVÝ KOMPLEX BROADWAY MARIÁNSKÉ LÁZNĚ spol. s. r.o., IČO 27085384 a s nástupnickou společností TABEA a.s., IČO 26013606, která jako nástupnická společnost převzala jmění všech zanikajících společností. Společnost TABEA a.s., IČO 26013606, zapsaná do obchodního rejstříku dne 8.7.2004, byla ode dne 1.2.2006 přejmenována na CIMEX Praha a.s. Společnost PHL-G.E.N. s.r.o. (žalobce), která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1.10.2007 a jejímž společníkem je Philibert International Group N.V. se 100% obchodním podílem, vznikla rozdělením společnosti CIMEX Praha a.s., IČO 26013606, která zanikla bez likvidace rozdělením se založením nových nástupnických společností PHL-Praha s.r.o., IČO 28162803, PHL G.E.N. s.r.o., IČO 28162684 a mnoha dalších společností. Z obsahu notářského zápisu ze dne 3.9.2007 zn. Nz 189/2007 o smlouvě a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s. vyplývá, že na nástupnickou společnost PHL-G.E.N. s.r.o. přecházejí mimo jiné budovy čp. 761 na pozemku p.č. 840 a čp.766 na pozemku p.č. 841 v kat. území Staré Město.
Předběžnou otázku o tom, že prohlášení OPZ PLUS a.s. ze dne 22.3.1995 o nepeněžitém vkladu do základního jmění jí založené společnosti C-majetkový fond a.s. je určitým a platným právním úkonem a že budovy čp. 761 na pozemku p.č. 840 a čp.766 na pozemku p.č. 841 v kat. území Staré Město se na jeho základě staly vlastnictvím tohoto právního předchůdce žalobce, posoudil odvolací soud v souladu s požadavky ustanovení §266 odst. 1, 2 a 3 obchodního zákoníku a v souladu s ustálenou judikaturou soudů, neboť, lze-li k závěru o nezaměnitelné identifikaci nemovitosti v písemném právním úkonu dospět (byť nikoli na základě těch formálních znaků, jež jsou s náležitou identifikací nemovitosti obvykle spojovány) již na základě obsahu písemného právního úkonu, pak není na místě závěr o neurčitosti právního úkonu co do identifikace převáděné nemovitosti (srov. též závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.7.2008 sp.zn. 29 Odo 840/2006 a v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.2008 sp. zn. 29 Odo 1582/2005).
Odvolací soud dále z výsledků dokazování dospěl k závěru, že žalobce je právním nástupcem společností C-majetkový fond a.s., G.E.N. a.s. a CIMEX PRAHA a.s. a tedy vlastníkem předmětných nemovitostí. Dovolatel správnost zjištění soudu v tomto směru zpochybňuje - jak je zřejmé z obsahu dovolání - tím, že nemá oporu v provedeném dokazování, tj. dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř.
Podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. lze dovolání, které je přípustné mimo jiné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) o.s.ř. (a tak je tomu v projednávané věci), podat z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu ustanovení §241a odst.3 o.s.ř. považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení §132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti je logický rozpor, nebo který odporuje ustanovením §133 až §135 o.s.ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.
Dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - jen ze způsobu, jak k němu odvolací soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než výše uvedených důvodů nelze dovoláním napadnout.
Odvolací soud uvedeným způsobem v projednávané věci postupoval. Závěry odvolacího soudu mají oporu v provedených důkazech, když výpisy z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 5605, vložka 8577, vložka 10574 a oddíl C, vložka 129749, a notářským zápisem ze dne 3.9.2007 Nz 189/2007 o smlouvě a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s. bylo v řízení prokázáno, že společnost C-majetkový fond a.s., IČO 62621386, zapsaná v obchodním rejstříku dne 21.2.1995, byla zrušena bez likvidace fúzí splynutím se společností G.E.N., a.s., IČO 60196688, a vymazána z obchodního rejstříku ke dni 1.9.2003, že celé jmění zanikající společnosti přešlo na nově vzniklou nástupnickou společnost G.E.N. a.s., IČO 27083730, že společnost G.E.N. a.s., IČO 27083730, zapsaná do obchodního rejstříku dne 1.9.2003, byla z něho vymazána dnem 1.2.2006, neboť zanikla bez likvidace fúzí sloučením se zanikajícími společnostmi CIMEX Praha a.s., IČ 27075940, C-VHB, a.s., IČO 25203843, C-BUSINESS CENTRUM a.s., IČO 60193255, HELISMILE, s.r.o., IČO 26950294, HOTELOVÝ KOMPLEX BROADWAY MARIÁNSKÉ LÁZNĚ spol. s. r.o., IČO 27085384 a se společností TABEA a.s., IČO 26013606, která jako nástupnická společnost převzala jmění všech zanikajících společností, že společnost TABEA a.s., IČO 26013606, zapsaná do obchodního rejstříku dne 8.7.2004, byla ode dne 1.2.2006 přejmenována na CIMEX Praha a.s., že společnost PHL-G.E.N. s.r.o., IČO 28162684, zapsaná do obchodního rejstříku dne 1.10.2007, vznikla rozdělením společnosti CIMEX Praha a.s., IČO 26013606, která zanikla bez likvidace rozdělením se založením mnoha nových nástupnických společností (mimo jiné i společnosti PHL G.E.N. s.r.o., IČO 28162684), na které přešlo obchodní jmění podle smlouvy a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s., a že z obsahu notářského zápisu ze dne 3.9.2007 Nz 189/2007 o smlouvě a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s. vyplývá, že budovy č.p. 761 a 766 v kat. území Staré Město přecházejí na nástupnickou společnost PHL-G.E.N. s.r.o., IČO 28162684. Podle obsahu spisu nelze důvodně dovozovat, že by odvolací soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, že by pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo že by v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, byl logický rozpor, popřípadě že by hodnocení důkazů odporovalo ustanovením §133 až §135 o.s.ř. Závěr o tom, že celé jmění společnosti C-majetkový fond a.s. převzal její universální nástupce společnost G.E.N. a.s., jehož celé jmění přešlo na nástupnickou společnost TABEA a.s., následně přejmenovanou na CIMEX PRAHA a.s., a že CIMEX PRAHA a.s. zanikla rozdělením na řadu nástupnických společností, a jednou z nich je PHL-G.E.N. s.r.o., na kterou přešly na základě smlouvy a projektu rozdělení a převzetí obchodního jmění společnosti CIMEX PRAHA a.s. předmětné budovy č.p. 761 a 766 v k.ú. Staré Město, má oporu v provedeném dokazování. Je proto také správný závěr odvolacího soudu o tom, že žalobce je vlastníkem předmětných budov a oprávněným příjemcem plnění z nájmu nebytových prostor, tedy předmětu soudní úschovy.
Z uvedeného vyplývá že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaného 3) podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady spojené s vyjádřením k dovolání, které spočívají v paušální odměně ve výši 4.000,- Kč [srov. §7 písm. e), §10 odst. 3, a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 4.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrady k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který žalobce zastupoval, neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože dovolání žalovaného 3) bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalobci nahradil. Žalovaný 3) je povinen náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 4.300,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu