ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1421.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 1421/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně V. S. , za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně J. H., proti žalovaným 1) Ing. M. H. , 2) Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky , se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, IČO 41197518, 3) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, 4) Kamenoprůmyslu Hradec Králové, s.r.o. , se sídlem Stěžery, K Chaloupkám 92, IČO 47450207, zastoupenému JUDr. Zuzanou Zlatohlávkovou, advokátkou se sídlem Hradec Králové, Riegrovo nám. 1493, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 279/2005, o dovolání žalobkyně a vedlejšího účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2008, č. j. 38 Co 51/2007-190, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje .
II. Dovolání vedlejšího účastníka se odmítá .
III. Ve vztahu mezi žalovanými a vedlejším účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2008, č. j. 38 Co 51/2007-190, potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 11. 2007, č. j. 10 C 279/2005-173, jímž soud prvního stupně zastavil řízení, a to vyjma nároku uplatněného vůči 3. žalovanému, rozhodl, že ohledně povinnosti žalobkyně hradit žalovaným 1, 2 a 4 náklady řízení, bude rozhodnuto samostatným usnesením, vyslovil svou místní nepříslušnost ohledně nároku uplatněného vůči 3. žalovanému a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc ohledně tohoto nároku postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobkyně a vedlejší účastník na její straně dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že rozhodnutí o dovolání žalobkyně brání neodstranitelný nedostatek podmínky dovolacího řízení (§243c odst. 1, §104 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dovolání podané vedlejším účastníkem na straně žalobkyně podala osoba, která k tomu není oprávněna.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. 4. 2008, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II zákona č. 7/2009 Sb.).
Z ustanovení §103 a §104 odst. 1 věty první, ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř., vyplývá, že za dovolacího řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví.
Ztratí-li účastník po zahájení dovolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo dovolací řízení skončeno, posoudí dovolací soud podle povahy věci, zda v dovolacím řízení může pokračovat. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, dovolací soud dovolací řízení zastaví (§107 odst. 1 věta první a odst. 5 věta první, ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř.).
Ze spisu se podává, že žalobkyně dne 27. 12. 2010 zemřela. Podle usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 1. 2012, č. j. 24 D 44/2011-109, ND 23/2011, bylo dědické řízení po žalobkyni zastaveno bez určení dědice a dle §38 a §175h odst. 2 o. s. ř. byl nepatrný majetek vydán vypraviteli pohřbu; usnesení nabylo právní moci dne 26. 1. 2012.
Protože dovolatelka zemřela a nemá procesní nástupce ve smyslu §107 odst. 2 o. s. ř., nezbylo soudu, než dovolací řízení v této části podle ustanovení §107 odst. 5 věty první, ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Dovolání podané vedlejším účastníkem proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. b) o. s. ř., neboť zákon vedlejšímu účastníkovi oprávnění podat dovolání nedává (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, publikované pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 615/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu).
O nákladech dovolacího řízení ve vztahu mezi žalovanými a vedlejším účastníkem bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tak, že žádný z těchto účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť vedlejší účastník z procesního hlediska sice zavinil odmítnutí dovolání, avšak žalovaným podle spisu žádné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly.
Vzhledem k tomu, že dovolatelka zemřela, nepřicházelo v úvahu rozhodovat o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi ní a žalovanými.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2012
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu